Autor: Kristýna Matějková
Publikováno dne: 25. 09. 2012

44. mezinárodní konference archeologie středověku 17. – 21. 9. 2012 v Českém Těšíně

Letošní konference archeologie středověku se ve svém hlavním tématu zaměřila na hmotnou kulturu období 10. až 13. století. Vzhledem k počtu příspěvků, které naplnily bezmála čtyři konferenční dny, nebylo to téma nijak limitující.

V průběhu prvního dne byly představeny příspěvky z prostoru Moravy, Slezska a Slovenska. Vedle dlouhodobě zkoumaných lokalit, jakými jsou např. Mikulčice (L. Poláček) nebo Mužla – Čenkov (M. Hanuliak), se posluchači mohli seznámit i s výsledky nedávno započatého výzkumu na slovenské Bojné (M. Jakubčinová – T. Vangľová). Bez zajímavosti nebyly ani referáty pojednávající o vývoji hmotné kultury sledované v širším prostorovém kontextu (moravské meče, slezská keramika, slovenský šperk aj.).

Úterní dopolední blok se odehrával převážně v režii pražského archeologického ústavu. Těchto několik příspěvků přiblížilo v současnosti diskutované aspekty české archeologie raného středověku, ať už se jednalo o problematiku datování (I. Boháčová, A. Bartošková), nebo o doposud málo sledované nálezy z olova (J. Mařík). Téma se přeneslo i do odpoledních hodin, kdy byla věnována pozornost raně středověké Praze (Pražský hrad, Vyšehrad) a Žatci, než byla „česká sekce“ vystřídána kolegy z Polska.

Středeční exkurze účastníkům představila církevní i světské památky přilehlého polského regionu (Cieszyn, Bialsko – Biała) i bezprostředního okolí Těšína (Chotěbuz – Podobora) a navzdory deštivému počasí se odehrála v optimistickém duchu. Zbylý průběh konference byl však poznamenán náhlým úmrtím Tomáše Durdíka, který se jí ve dnech předchozích ještě aktivně účastnil. Ačkoliv byly nakonec předneseny všechny příspěvky uvedené v programu, stín této události se už překlenout nepodařilo.

Čtvrteční program byl už tematicky i prostorově rozrůzněný a posluchači tak měli možnost putovat s jednotlivými příspěvky od řeckého ostrova Kós (M. Plaček) na sever až do cisterciáckého opatství v polském Wąchocku, po hradech (kupř. Šaumburk, Devín) a hradištích, vesnicích (Spindelbach) i městech (Plzeň, Šumperk, Banská Štiavnica, Kraków, aj.). Archeologický odbor Národního památkového ústavu v Praze byl v tomto bloku reprezentován kolektivním příspěvkem seznamujícím s okolnostmi nálezu pivovarského sladu v raně středověkém novoměstském kontextu.  

Na páteční dopolední blok zbylo již jen několik referátů ve většině případů přesahujících svým zaměřením vymezené hranice letošní konference. Současně s přednášenými příspěvky byla debatována další zajímavá témata v rámci panelové diskuse, prezentované na početných posterech.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.