Autor: Jaroslav Podliska
Publikováno dne: 06. 02. 2018

Vyšel Průvodce pražskou archeologií

Kolektiv odborníků, kteří se dlouhodobě zabývají archeologickým výzkumem Prahy, připravil pro všechny zájemce netradičního knižního průvodce zaměřeného především na její historii ukrytou pod současným povrchem. Kniha čtenáře provede po nejvýznamnějších pravěkých, středověkých i některých novověkých památkách, nálezech a archeologických nalezištích na území hlavního města. Zaměřena je zejména na oblast historického centra, dnešní Pražskou památkovou rezervaci, která je na archeologické doklady naší minulosti nejbohatší.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Autor: Pavel Taibl
Publikováno dne: 09. 01. 2018

Vyšla nová Staletá Praha č. 1/2017

První číslo časopisu ročníku 33, nedávno vydané pražským pracovištěm NPÚ, přináší v uveřejněných příspěvcích množství zjištěných poznatků. První číslo Staleté Prahy vždy bývá zaměřeno na tématiku památek na území Hlavního města Prahy. Tentokrát je toto téma aktuálně zastoupeno čtyřmi studiemi a jedním sdělením spolu s dalšími aktualitami, skrze různá časová období a problematiku. V tomto čísle ovšem také nalezneme dva podstatné články spadající do archeologické tématiky – jedná se o zajímavý rozbor ikonografie novověkých kachlů s alegorickou výzdobou z Nového Města pražského od Veroniky Staňkové a nový pohled na zástavbu Vyšehradu zobrazenou v ikonografii 17. století od Petra Uličného v článku Vyšehrad v době Karla IV. a Václava IV.

Publikováno dne: 05. 01. 2018

PF 2018

Autor: Pavel Taibl
Publikováno dne: 04. 01. 2018

Nová mincovna v Celetné ulici

Neustále se proměňující tvář zástavby Starého Města pražského ukrývá mnoho polozapomenutých měšťanských domů s různým osudem. Jedním z nich je komplex budov nazývaný Nová mincovna v Celetné ulici a na ni navazující části v Ovocném trhu. Dnešní podoba a rozvržení pochází z přestavby v letech 1857/58, přičemž nejstarší zmínky spadají na počátek 15. století (roky 1403, 1404), kdy se můžeme dozvědět, že na ploše dnešní Nové mincovny stávaly tři domy a ražba mincí zde probíhala s částečným přerušením skoro po tři století.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Autor: Pavel Taibl
Publikováno dne: 07. 11. 2017

Zaniklý hrádek na Zderaze a Václavská věznice

Některé části Prahy, respektive Nového Města pražského ukrývají pozůstatky staveb, jejichž osud je širší veřejnosti ne zcela znám. Typickým příkladem je území na Zderaze, které bylo radikálně proměněno na konci 19. století během pražské asanace. Dnešní podoba nábřeží a výstavba na jeho okraji zapříčinila odtěžení jedné z přírodních dominant Prahy, tzv. Břežské skály. Skála se táhla zhruba od kostela sv. Václava k břehům Vltavy (obr. 1), navíc její plocha byla využita na sklonku 14. století pro výstavbu hrádku Václava IV. a na něj navazující pozdější zástavby (obr. 6).

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Archiv