Autor: Jan Havrda, Anna Prokopová, Miroslav Kovář
Publikováno dne: 15. 01. 2013

Archeologický výzkum Klementina pokračuje v zimních měsících v suterénech objektu

V zimních měsících pokračuje záchranný archeologický výzkum v rámci 2. etapy revitalizace Klementina v suterénech pod západním křídlem bývalé jezuitské koleje. Výkopové práce jsou prováděny z důvodu budování nových podlah ve sklepích objektu. Výzkum, stejně jako předešlé archeologické akce, zde provádějí archeologové z pražského pracoviště  NPÚ.

V západním křídle komplexu situovaném při Křižovnické ulici byly odkryty četné relikty středověké a raně novověké zástavby, která byla odstraněna v souvislosti s výstavbou této části barokního areálu v roce 1654. Kromě pozůstatků kamenných domů vyzděných z lomové opuky, břidlice a místy i s použitím cihel byly odkryty 3 středověké studny, z nichž některé později sloužily jako odpadní jímky.

Nejvýznamnějším nálezem byla lineární zděná konstrukce vystavěná románskou technikou. Severní i jižní líc konstrukce tvořily opukové kvádříky vyskládané v pravidelných řádcích. Zaznamenaná délka 0,7 m široké zdi dosahuje 11,7 m a její koruna se nalézala bezprostředně pod současnou podlahou sklepa. Zdivo, orientované ve směru východ-západ, je dobře dochováno včetně původních stavebních detailů (úprava spár, otisk dřevěného stužidla).

Jedná se o unikátní architektonickou památku náležející ke skupině pražských profánních románských staveb, které představují nejstarší horizont kamenné architektury na území Pražské památkové rezervace a jejichž památková hodnota je nesporná. Interpretace tohoto nálezu není jednoznačná, mohlo by se však jednat o severní obvodovou zeď rozlehlejšího románského domu. Nelze však vyloučit ani ohradní funkci této konstrukce. V této souvislosti je možno připomenout, že jižně od ní se nalézal dominikánský klášter z 1. poloviny 13. století. Severně od této románské zdi byla odhalena torza dvou různě starých domovních gotických křídel.

Při archeologických výzkumech se ve výjimečných případech podaří zachytit i činnosti, kterými se středověcí měšťané zabývali. Nálezy četných slitků barevných kovů a následně i objev části výrobního prostoru tak umožnily doložit zde existenci kovolitecké dílny. Doposud bylo kovolitecké pracoviště známo pouze z východní partie areálu Klementina.

V severní části západního křídla byla odkryta část starobylého trativodu patrně z 16. až 1. poloviny 17. století, z něhož se dochovaly rozměrné pískovcové desky, které původně tvořily dno kanálu a později byly využity v rámci skladby podlahy barokního Klementina. Jedná se o pozůstatky jednoho z nejstarších kanalizačních systémů na území Prahy.

V základech barokní stavby byly dokumentovány druhotně použité vrcholně středověké architektonické články (části klenebních žeber, ostění oken), které s největší pravděpodobností pocházejí z konstrukcí středověkého kláštera odstraněného při výstavbě jezuitské koleje. Tyto nálezy tak nepřímo dokládají výstavnost dnes neznámé gotické stavby, jenž ve své době představovala jednu z nejvýznamnějších pražských církevních institucí.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.