Autor: Pavel Taibl
Publikováno dne: 31. 01. 2017

Byla vydána nová Staletá Praha č.2/2016 s archeologickou tématikou

Druhé loňské číslo časopisu, vydávaného pražským pracovištěm NPÚ, je zaměřeno na vyhodnocení části nedávných archeologických výzkumů. Odkrytí základů nejstaršího pražského řetězového mostu, nesoucí jméno císaře Františka I., je právě jedním z posledních překvapivých objevů pražských archeologů. Taktéž prospekce již nestojících staveb přináší neustále nová zjištění. Právě v poslední době se podařilo zdokumentovat stavební relikty kostela sv. Kříže kláštera cyriaků. K jiné tematice patří nálezy drobných keramických plastik s votivní tématikou, které umožňují nahlédnout do každodenní zbožnosti pražských měšťanů.

Úvod periodika tvoří dvojice studií věnující se každodennosti středověkého pražana, které rozebírají témata za pomoci moderních medievalistických metod a postupů. Jako první je uvedena studie Šimon od Bílého lva. Den pražského měšťana v době vymknuté z kloubů od Martina Musílka, která je právě ukázkou využití širokého spektra medievalistických metod. Autor díky souhrnné rešerši dostupných pramenů rozličné povahy (písemné, ikonografické, archeologické i stavebně – historické), ukazuje životní dráhu význačného měšťana na podkladu dobových souřadnic a dějů  pozdně středověké Prahy, v době eskalujícího husitského hnutí.

Následující studie Soubor drobné figurální plastiky s náboženskou tématikou z novoměstské lokality palác Národní v Praze od Tomasze Cymbalaka a Nely Hladíkové Trachtové je zaměřena zcela jiným směrem. Z nálezového fondu rozsáhlého záchranného archeologického výzkumu části novoměstského domovního bloku ohraničeného ulicemi Národní a Mikulandská, pochází unikátní kolekce několika desítek fragmentů vrcholně středověkých keramických plastik. Autoři se v příspěvku pokoušejí nastínit a popsat problémy spojené s výskytem těchto plastik, jako např. jejich výroba a složení, tvar, význam a použití v každodenním životě středověkého měšťana Navíc těmto drobným dokladům středověké hmotné kultury, nebyl na rozdíl od německé (zde např. souhrnné zpracování z území města Norimberk, který byl jejich proslulým výrobním centrem pro Horní Falc) a polské medievalistické produkce zatím věnován v pražském prostředí hlubší badatelský zájem.

            Čtyři články zařazené v periodiku pod oddílem Materiálie se věnují novým zjištěním z provedených záchranných archeologických výzkumů. Výjimku tvoří článek Jana Zavřela a Miloše Komance, Kolkované cihly z území Prahy 6, o jednom z nejdůležitějších stavebních materiálů, kde se díky badatelskému úsilí autorů, podařilo zjistit, že ve výrobě pálených cihel zaujímala Praha 6 přední místo.

Řetězový most císaře Františka I. jako archeologický nálezod Matouše Semeráda a Jana Havrdy rozšiřuje poznatky o dosud málo probádaných industriálních stavbách. Při běžném stavebním zásahu, jako je výměna inženýrských sítí, bylo možné zdokumentovat dochovanou část malostranské nájezdové rampy zaniklého řetězového mostu císaře Františka I., která se nalézá pod vozovkou Vítězné ulice.

Stále nově přibývající poznatky ze záchranných archeologických výzkumů je zapotřebí předkládat odborné i laické veřejnosti. Článek od Miroslava Kováře a Veroniky Staňkové K poznání středověké architektury kláštera Cyriaků v Praze na Starém Městě takto činí, když uveřejňuje částečné doplnění poznatků o stavebním vývoji klášterního kostela sv. Kříže Většího.

Poněkud opomíjenému spektru, organických (textil, usně) archeologických nálezů, se věnuje článek Michaely Selmi Wallisové, Archeologický výzkum „Jámy“ na Novém Městě pražském. Autorka podává předběžné vyhodnocení terénní situace a části význačných nálezů z textilu, usně a kovů, které pochází z terénní deprese zvané „Jáma“ či „Louže“, která sloužila v době po založení Nového Města pražského jako smetiště pro obyvatele okolních měšťanských domů.

            Sdělení Petra Chotěbora ve věci Stavebních postupů svatovítské stavební huti ve středověku zjištěné při konzervaci katedrály sv. Víta na Pražském hradě, se pokouší rámcově shrnout zjištěné poznatky o stavebních materiálech, postupech a organizaci řízení huti. Architektonické články, které jsou hmatatelným výsledkem činnosti stavební huti, autor dále analyzuje na přítomnost kamenických značek, které jsou jedinečným podpisem jednotlivých kamenických mistrů huti.

            Nedílnou součástí Staleté Prahy je Bibliografická služba, která se věnuje seznamu jednotlivých článků, recenzí a dalších sdělení, nyní se zabývající periodikem Archaelogica Historica. Více je uvedeno v publikovaném příspěvku na našem webu od Jarmily Čihákové – Archaelogica Historica na stránkách Bibliografické služby Staleté Prahy (http://archeopraha.cz/archaeologia-historica-na-strankach-bibliograficke-sluzby-stalete-prahy,

http://www.staletapraha.cz).

            Na konci obsahu periodika jsou uvedeny aktuality – Operativní průzkumy a dokumentace provedené NPÚ u.o.p. v Praze v roce 2015, které shrnují důležitou složku činnosti referátu výzkumů, průzkumů a dokumentace NPÚ v Praze. Raně gotické patrové jednotraktové křídlo bývalého Anenského kláštera v Praze od Miroslava Kováře, představující dílčí poznání za pomoci dlouhodobého sledování části objektu za probíhajících stavebních prací a Rudolfínská Praha v detailech Sadelerova prospektu od Ondřeje Šefců, která ukazuje tvář novověké Prahy.

Obsah čísla>>

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.