Autor: Miroslava Šmolíková
Publikováno dne: 28. 05. 2009

Cesta do hlubin města – 12 nej… objevů pražské archeologie

Ve dnech 13. května 2009 až 10. ledna 2010 v Muzeu hlavního města Prahy (MMP) proběhl zatím největší archeologický výstavní projekt v historii tohoto muzea – výstava Cesta do hlubin města aneb 12 nej… objevů pražské archeologie.
Autoři – Miroslava Šmolíková (MMP) spolu s Jaroslavem Podliskou a Janem Havrdou (NPÚ Praha), koncipovali výstavu jako pozvánku do světa archeologie, s cílem představit veřejnosti nejčerstvější, i dosud nepublikované, archeologické objevy učiněné na území Prahy za poslední čtvrtstoletí a předvést nejen výsledky archeologické práce, ale také její metody, postupy i každodenní realitu záchranných archeologických výzkumů.
V rukou tandemu renomovaných výstavní architektů Miloslava Čejky a Karla Lapky dostalo ztvárnění záměru dynamickou a barvitou podobu. Jeho tvůrci při tom využili mimo jiné i svých přímých zkušeností získaných účastí na archeologických výzkumech v době svých studií. Na přípravě výstavy s MMP a NPÚ Praha spolupracovala také většina v Praze působících archeologických institucí: Archaia o. s., Archaia Praha o. p. s., Archeo Pro o. p. s., Archeologický ústav AV ČR Praha v .v. i, a Labrys o. p. s. Svou pomoc poskytli také odborníci a organizace mimopražské. Na realizaci výstavy se úhrnem podílela bezmála stovka jednotlivců a organizací. Díky nim bylo možné předvést unikátní archeologické nálezy, obrazovou dokumentaci jednotlivých objevů, mnoho doprovodných ilustrací, filmové dokumenty, nově vytvořené modely i rekonstrukce a počítačové animace.
Výstava se člení do čtyř oddílů. Prolog výstavy pod názvem Z šera dávných věků je věnován Pražskému hradu, prvořadé a zároveň i nejdéle systematicky zkoumané archeologické lokalitě nejen v Praze, ale i v celé České republice. Právě zde v roce 1925 začal vědecký projekt systematického výzkumu, realizovaný kontinuálně do dnešních dnů. Vedle unikátních předmětů dokumentujících časový rozsah osídlení hradčanského ostrohu a interaktivního světelného plánu archeologických objevů na Pražském hradě tu návštěvníky kamera zavede také do tajemných prostor pod třetím nádvořím. Rozsáhlý a náročný archeologický výzkum tady v letech 1925–1929 odkryl zdiva a dřevěné konstrukce z nejstarších období existence Hradu, které jsou dodnes uchovány pod deskou hradního nádvoří.
Druhý oddíl Archeologie ve městě seznamuje s počátky a rozvojem archeologie v Praze, kde od 70. let 18. století vznikaly první vědecké společnosti i muzea a soustřeďovaly se tu soukromé sbírky, jejichž součástí byly i archeologické nálezy. Vznikl tu rovněž první archeologický časopis a od roku 1850 začala univerzitní výuka archeologie. Pozornost byla od počátku věnována také pražským archeologickým památkám. Množství záchranných archeologických výzkumů na území Prahy vzrostlo v souvislosti s obnovou města po II. světové válce, s jeho dalším rozšířením i novou výstavbou v 70. letech 20. století a především se stavebním boomem po roce 1989. V té době se také významně rozšířil počet archeologických organizací, takže dnes se v Praze záchraně archeologických památek věnuje více než deset institucí. V této části výstavy si mohou návštěvníci vyhledat na dotykových obrazovkách archeologické lokality na území Prahy, třeba v okolí svého bydliště.
Třetí – hlavní oddíl výstavy, nazvaný Poklady nejsou jen zlato, provádí dvanáctkou vybraných nejvýznamnějších archeologických objevů, učiněných v poslední době na území Prahy. V části věnované pravěkým lokalitám stojí za pozornost bronzové šperky z keltských hrobů nově objevených na staveništi vedle ulice Na Slupi na Novém Městě i nálezy z polykulturní lokality v místě dnešních bytových domů Nová Liboc, nebo soubor skleněných pohárů, keramických nádob a ozdob z germánského pohřebiště ve Zličíně. Výjimečné nálezy z venkovského prostředí raného a vrcholného středověku na pražském území představovaly předměty ze zaniklé tvrze ze 14. století, objevené v Třeboradicích, a keramické akvamanile ze 13. století z Čakovic. Z prostoru historických pražských měst pocházejí skleněné číše a dřevené i kožené předměty ze středověkých studní a jímek Starého a Nového Města nebo unikátní dlaždice z rotundy sv. Václava – nejstaršího malostranského kostela z 11. století. Najdeme tu i výběr z početného souboru křížků, korálků, medailonů, růženců a prstenů, získaných při výzkumu barokního pohřebiště ve Šporkově ulici na Malé Straně. Vystaveny jsou rovněž doklady řemeslné, především kovozpracující výroby ve středověkém Novém Městě, masivní zlatý pečetní prsten s pozdně římskou gemou a hebrejským nápisem, či část výjimečného souboru keramiky a kachlů z historicky doložené hrnčířské dílny z 15. století v Truhlářské ulici na Novém Městě, odkryté při rozsáhlém výzkumu na ploše bývalých kasáren Jiřího z Poděbrad na náměstí Republiky. Vedle originálních exponátů upoutají pozornost rekonstrukce keltského a germánského hrobu, model neolitického rondelu z Ruzyně, či románského domu z 12. století z čp. 165 v Karlově ulici na Starém Městě. Vše doplňují kresebné rekonstrukce odkrytých situací a počítačová animace možné podoby románských domů z náměstí Republiky. Filmové projekce dokumentují archeologický a antropologický výzkum jednoho z hrobů na zličínském pohřebišti, nové poznatky o historii Juditina a Karlova mostu a také experimentální tavbu železa v replice raně středověké železářské pece.
Ve čtvrtém oddílu pod názvem Z archeologické kuchyně se návštěvníci dozvědí o nových metodách i oborech, s nimiž archeologie spolupracuje. Najdou tu také nainstalovanou část pracoviště archeologického výzkumu i s filmovým doprovodem, jehož hlavní součástí je dokument o výzkumu na náměstí Republiky.
Výstavu doprovází přednáškový a programový cyklus nazvaný Podzim s pražskou archeologií v Muzeu hlavního města Prahy, realizovaný od 16. září do 16. prosince 2009. Dvanáct přednášek v podání autorů výzkumů je věnováno dvanácti vybraným, na výstavě zastoupeným objevům. Vedle toho jsou součástí cyklu také sobotní akce, jako archeologické vycházky za nejstaršími pražskými mosty nebo z Břevnova do Šárky, či nahlédnutí do archeologické laboratoře, ale také série dětských programů jako například Kelti.cz, Škola mladých archeologů nebo Oděv našich předků.
Praha patří mezi přední evropská města s dlouhou historií i bohatým archeologickým dědictvím. Bohužel díky neodpovědnému přístupu některých stavebníků ještě stále dochází k jeho ničení a nenávratné ztrátě cenných informací. Navíc doposud velmi malé množství odkrytých významných archeologických památek se daří zachovat na místě pro příští generace i přesto, že Česká republika je signatářem Úmluvy o ochraně archeologického dědictví Evropy a historické centrum Prahy je památkovou rezervací UNESCO. Ke zlepšení tohoto stavu je nutné změnit přístup společnosti, veřejné správy, státní památkové péče i nejširší veřejnosti k archeologickému dědictví. Přispět ke vnímání jeho hodnoty je cílem i této výstavy.
(převzato z: Šmolíková, M. 2009, Cesta do hlubin města – 12 nej… objevů pražské archeologie, Výstava v Muzeu hlavního města Prahy. Staletá Praha XXV, 2009/2, 138–140.)

Příklady panelů výstavy:
  • Malá Strana – město v podhradí - 12nej 01.pdf (Adobe Acrobat document)
  • Staré Město – centrum středověké Prahy - 12nej 02.pdf (Adobe Acrobat document)
  • Popelnice minulosti - 12nej 03.pdf (Adobe Acrobat document)

Zprávy o výstavě v médiích:

Informace o výstavě:
  • Vernisáž výstavy o pražské archeologii, http://archeopraha.cz, 13.5.2009 - zde
  • Přednáška o vzniku a realizaci archeologické výstavy Cesta do hlubin města, http://archeopraha.cz, 26.10.2009 - zde

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.