Autor: Pavel Taibl
Publikováno dne: 10. 07. 2019

FUMA 2019 – pražské ohlédnutí za konferencí

Organizátory konference „FORUM URBES MEDII AEVI č. XVII“ s tématem Velké středověké a novověké výzkumy a co s nimi? jsme byly vyzvání připomenout naše zásadní výzkumy, které jsme realizovali v historickém centru Prahy. Z pražských historických měst Malé Strany, Starého a Nového Města jsme vybrali plošně nejrozsáhlejší výzkumy, při kterých byly zkoumány složité středověké stratigrafie. Pokusili jsme se tak svou troškou do mlýna přispět do diskuze o možnostech a limitech zpracování velkých výzkumů v městském prostředí.

Michal Tryml připomněl výzkum ze 70. let vyvolaný stavbou obchodního domu Kotva. Poté s Janem Havrdou hovořili o dosud největším malostranském výzkumu Karmelitská čp. 387/Nebovidská čp. 459, který byl částečně publikován v monografie Nebovidy, středověká osada v pražském podhradí, 2013. Tomasz Cymbalak referoval o zkušenosti ze dvou výzkumů novoměstských domovních bloků v Praze: Spálená – Mikulandská. Nakonec vystoupil J. Podliska jako součást kolektivu referujících o výzkumu na náměstí Republiky, vyvolaném stavbou obchodního centra Palladium.

Jednoznačná odpověď na zdánlivě jednoduchou otázku formulovanou v názvu konference je obtížná. Několik přednášejících se sice pokusilo nabídnout možnosti řešení, ale zdá se, že dluhy ve zpracování a publikování velkých středověkých výzkumů provedených v centrech měst budou spíše narůstat. Celkové zhodnocení konference z pohledu otců zakladatelů "FUMY" (Davida Merty a Marka Pešky https://www.archaiabrno.org/home_cs/?acc=zapisnicek&blog_id=957&blog_date=2019-06-21blog_archive_date=201906 ) bylo publikováno na stránkách společnosti Archaia Brno. Následně se M. Peška pokusil reflektovat situaci archeologického výzkumu středověké Prahy, kde pozitivně hodnotí tradici, metodiku a také množství výzkumů a nálezů. Ovšem máme dojem, že ohledně zpracování je Brno v současnosti napřed, a to v rámci celé republiky.

Je dobré poznamenat, že kolegové z Archaia Brno provedli během existence své neziskové společnosti (zapsaného ústavu) obrovské množství výzkumů, které navíc dokázali zpracovat a často i publikovat, v tomto za nimi Praha stále pokulhává. Úroveň znalostí a poznatků o středověkém Brně se tak díky jejich úsilí neustále zlepšuje a rozšiřuje. To lze vztáhnout i k dalším významným městům na Moravě či ve Slezsku (Olomouc, Opava).

Po letošním brněnském setkání se potvrdilo, že má smysl v konferenci na takto vymezeném půdorysu pokračovat. Je obdivuhodné, že Archaia Brno pravidelně dokáže zorganizovat takovéto odborné setkání. Navíc z něho vycházely a snad v budoucnu i budou vycházet archeology ceněné konferenční sborníky, od roku 2013 navíc transformované v recenzovaný časopis. Nezbývá než popřát do Brna hodně sil k dalším pokračováním.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.