Autor: Tomasz Cymbalak
Publikováno dne: 04. 08. 2011

Historické sklepy ve Spálené ulici – shrnutí

Při záchranném archeologickém výzkumu archeologického odboru Národního památkového ústavu, ú.o.p. v hl. m Praze, realizovaném v letech 2009 a 2010 na staveništi COPA CENTRUM NÁRODNÍ, byly na rohu Spálené a Purkyňovy ulice a v nejbližším sousedství obchodního domu TESCO-MY znovu „objeveny“ sklepní prostory, původně patřící domům čp. 69 (bývalý dům „U černého koně“), čp. 70 (bývalý dům „U stolu záduší sv. Bartoloměje“), čp. 72 (bývalý dům „U bílého lva“, bývalá Horákova plzeňská restaurace „U Ježíška“) a čp. 73 (bývalý dům „U bílé boty“, „U Samaritánky“)(Obr. 1).
Ke zboření nadzemních částí těchto objektů došlo při výstavbě stanice metra Národní třída v dubnu 1979 (Obr. 2, 3).

Zachovaný soubor suterénních prostorů náležel řadovým měšťanským domům (Obr. 4), založeným na jednotné parcelaci při lokaci Nového Města pražského českým králem a římským císařem Karlem IV. v roce 1348. Nejstarší informace o existenci zděné zástavby podél východní fronty Spálené ulice pocházejí z konce 70.tých let 14. století. Mezi jejich majiteli se objevují pergameník a kloboučník (čp. 69 – r. 1376), písař a sladovník (čp. 70 – r. 1416, 1430), kovář a hřebenář (čp. 72 – r. 1378, 1406).
Nález zachovaných prostor, jejichž celková zastavěná plocha činí cca 550 m2, byl dle předchozích výzkumů a archivní rešerše očekáván (1) a před samotným zahájením výzkumu a ve fázi přípravy projektu archeology avizován (2), s čímž byl obeznámen jak investor, tak projektant (Obr. 5, 6).
Význam sklepů překvapivě respektovaly i stavební zásahy pozdního socialismu při výstavbě stanice metra Národní třída, jimž předcházela bohatá korespondence mezi Pražským střediskem památkové péče a ochrany přírody (PSSPPOP), Odborem kultury NV hl. m. Prahy, firmou METROPROJEKT a Dopravním podnikem hl. m. Prahy. Jedinou neznámou před zahájením archeologického výzkumu byl stav dochování historických konstrukcí, který se po znovuotevření podzemních prostor ukázal jako výborný a podle vyjádření statika zde nebyly shledány žádné závažné poruchy.
K dnešku se na území Nového Města pražského dochovalo celkem 124 objektů, obsahujících podobné příklady měšťanské domovní zástavby z doby lucemburské. Převážně se ale jedná o fragmenty původních konstrukcí, které v průběhu staletí prošly četnými stavebními proměnami. V tomto ohledu se oblast Spálené ulice, se zastoupením 21% z celkového počtu gotických novoměstských sklepů, jeví jako ojedinělý celek. V jeho rámci jsou historické suterény pod bývalými domy čp. 69 – 73 klasickou ukázkou hektického počátku nově vznikajícího městského organismu středověké Prahy. Skutečnost, že zde sledujeme minimum novověkých zásahů, a tím vysokou vypovídací schopnost, činí ze sklepů důležitý doklad původní stavební kultury.
Objekty u Spálené ulice mají dobře dochované konstrukce, autentická zůstala i jejich výšková hladina, objem a půdorysná stopa (Obr. 7). V interiérech se zachovala řada významných stavebně historických prvků (schodiště, podlahy, stopy trámových stropů, klenby, fragmenty výmalby, otisky bednění, odkladače nebo osvětlovací niky), a to i po posledních stavebních rekonstrukcích, kterými jednotlivé domy prošly v novověku. Komplex zdejších staveb je tak kvalitativně na vysoké úrovni a jeho výtvarná hodnota vyplývá z nezpochybnitelného sepětí s okolní zástavbou. Soubor je unikátně dochovaný ve své podobě a zejména dispozici jednotlivých sklepů (Obr. 8, 9, 10). Lokální narušení u části suterénů je opravitelné a odstranitelné.
Historický a společenský význam na straně jedné a architektonická a památková úroveň sklepů na straně druhé je tak v kontextu urbanistických proměn nejbližšího okolí skutečností (3), která zvyšuje hodnotu odkrytých staveb (4).
___________________________________________________

(1) První historické a stavební vyhodnocení podzemních místností domů čp. 69-73 provedl kolektiv odborníků pod vedením D. Líbala ze Státního ústavu pro rekonstrukce památkových měst a objektů v Praze (SÚRPMO) na konci 50.tých let 20. století.
(2) Tryml, M.: Copa centrum Národní. In: http://www.archeopraha.cz/index.php?cid=146. (1. 8. 2011)
(3) Severní úsek východní fronty Spálené ulice postrádá v současné době celistvější doklad původní zástavby Nového Města. Severněji lokalizované objekty (čp. 61, 63, 64, 66, 67, 68) byly zrušeny již dříve v souvislosti s výstavbou obchodního domu „PRIOR/TESCO-My“ (Obr. 11).
(4) Architektonická a památková úroveň sklepů byla podtržená stanoviskem Regionální komise NPÚ ú. o. p. v hl. m. Praze ze dne 26. 3. 2010: Komise jednomyslně doporučila navrhnout celek za kulturní památku v rozsahu dochovaných sklepních prostor domů čp. 69, 70, 71, 72, 73 včetně významných hloubkových traktů (tzv. větší varianta) s tím, že v návrhu je třeba přesně vymezit navrhovaný rozsah ochrany (přesný zákres). Komise souhlasí s neodkladným podáním návrhu ve stavu současného poznání lokality s tím, že případné nové poznatky budou doplněny. Vedle samotné architektonické kvality představuje míra a rozsah dochování sklepních prostor unikátní celek v rámci Prahy, jako vzácně dochovaný doklad nejstarších vývojových fází Nového Města. V místě nacházíme typologicky rozličné zastoupení domovní zástavby v rámci jedné ucelené uliční fronty. Komise zdůraznila, že předmětné domy, včetně podzemních konstrukcí, byly již v době před demolicí předmětem intenzivního památkového zájmu (spisový materiál, záznamy evidence i publikování v odborné literatuře).

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.