Autor: Matouš Semerád - Pavel Taibl
Publikováno dne: 31. 03. 2022

Karlova čp. 165, Praha 1 – Staré Město, ZAV 2021/23

Období spojené s epidemií coronaviru a z něj vyplývajících omezení využila řada soukromých investorů k realizaci připravovaných staveb nebo jejich rekonstrukcí. Příkladem jedné z těchto realizací je rekonstrukce měšťanských domů čp. 165 v Karlově ulici na Starém Městě pražském, v jejichž jádru se nachází pozůstatky románského dvorce z počátku 13. století (Obr. 1).

Archeologický výzkum se zde soustředil na terénní zásahy související s vybudováním dvorní vestavby (zastřešením dvora), nového schodiště do suterénu, retenční nádrže a výtahové šachty.

Obr. 1: Dům čp. 165 v Karlově ulici na Starém Městě pražském. Zkoumaná plocha dvora vyznačena červeně. Plán: F. Flek 2022.

Práce byly zahájeny v září roku 2021 a po krátké přestávce dokončeny v druhé polovině prosince téhož roku.

Dvůr byl plošně snížen o -1,1 m. Shodou okolností se zároveň jednalo o stavební úroveň románského domu niv 188,30 m, jak vyplynulo ze zbytků stavebního odpadu v podobě úštěpků lomové opuky, tak vrstvy stavební malty včetně souvislých ploch vápenné krusty. Ve vlastním nadloží se nacházelo souvrství navážek 14. – 15. století prokládané několika úrovní dlažeb. V nejnižší úrovni byly zachyceny pozůstatky hvozdové pece. Zachovala se z ní střední půlkruhově klenutá část omazaná jílem a obložená plotnami břidlice (Obr. 2). Ve výplni pece byly nalezeny zrna praženého sladu. Provoz související s vařením piva dokládá zápis z roku 1429, který zmiňuje jako vlastníka domu Bohunca braseatora – neboli sladovníka.

Hlubší zásahy byly provedeny pouze v místech retenční nádrže se schodištěm, zhruba 30 cm pod úroveň základové spáry románského domu niv 186,15 m. Provedený zásah ukázal, že románský dům je v superpozici se suterénem staršího domu (Obr. 3). Vznik tohoto domu lze na základě rozboru keramiky klást do první poloviny 12. století.

Zpracování výzkumu je teprve na počátku. Již teď je ale jisté, že se jedná o mimořádné zajímavý příspěvek do mozaiky poznání pražské archeologie. 

Obr. 2: Pozůstatky hvozdové pece před rozebráním. Hvozdová pec je postavena z cihel o formátu 27x13x7,5 cm pojených jílovou maltou. Rub půlkruhově klenuté klenby pece byl omazán jílem a obložen plotnami lomové břidlice. Foto: F. Flek 2021.

 

Obr. 3: Severovýchodní kout výkopu pro retenční nádrž. Na profilech zachycena stavební úroveň románského domu (vápenná krusta v horní části severního řezu), pochozí úroveň (opuková dlažba v horní části východního řezu) a zásyp zahloubeného podlaží dřevohliněného domu se spáleništní vrstvou dole. Foto: M. Semerád 2022.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.