Autor: Jan Havrda - Michal Tryml
Publikováno dne: 15. 12. 2014

Konference Archeologie ve svobodné společnosti

Setkání se konalo 11. a 12. prosince v Brně, v sále Technického musea. Společně ji uspořádali Archaia Brno o.p.s., Ústav archeologie a muzeologie FF MU a Veřejná archeologie, o.s. jako osmý ročník konferencí Archeologie a veřejnost. Cílem tohoto setkání bylo zahájit diskusi o směru, kterým se v uplynulých 25 letech ubírala nebo jak se změnila česká archeologie.

Za organizátory přednesli úvodní slovo Zdeněk Měřínský a David Merta. Vzhledem k nešťastně zvolenému termínu jsme se bohužel nemohli účastnit celého jednání konference, odpolední část vystoupení jsme už bohužel nestihli. Z ní jsme byli zvědavi především na příspěvek „domácí“ dvojice David Merta - Marek Peška s názvem O smyslu archeologie. Zásadní příspěvek zazněl podle našeho názoru hned v úvodu konference. Jan Klápště ve svém vystoupení, které nazval Archeologie pozdní doby preventivní (pokus o vlídnou bilanci) připomněl podstatná témata a s nimi související problémy české archeologie. Zmínil též vliv zakladatelů archeologie středověku u nás Ivana Borkovského, Miroslava Richtera a Zdeňka Smetánky. S využitím základního nástroje strategického managementu(SWOT analýzy) se pokusil rozebrat a popsat situaci české archeologie. Charakterizoval silné a slabé stránky oboru a jeho vnější faktory: hrozby i příležitosti. Dotkl se též situací na univerzitách, kde se hrubě nesplnil předpoklad, že se kvantita změní v kvalitu. Nebyl by to ale Jan Klápště, kdyby se (i přes velmi kritický pohled na některé aspekty), nevěnoval spíš tomu dobrému, co za posledních 25 let vzniklo. Už kvůli tomuto příspěvku se těšíme na plánovaný sborník. Vyslechli jsme i emotivní vystoupení Michala Bureše, který se věnoval dopadům masívního angažmá soukromoprávních archeologických institucí, referát dvojice František Gabriel – Lucie Kursová, kteří se pokusili zobecnit své poznatky ze severních Čech a drobný příspěvek Josefa Ungra, popisující proces sekundárního slavnostního pohřbení středověkých ostatků dvou mužů. Je ale těžké si představit, že by se tento příklad „komunitní archeologie“ mohl odehrát jinde než na jižní Moravě. Při pohledu do seznamu přednášejících byla zarážející absence zástupců archeologických ústavů, brněnského i pražského, zákonných garantů oboru. Minimální zastoupení měl i Národní památkový ústav, druhá nejdůležitější instituce v oboru. Námi přednesený referát, jehož spoluautorem byl i Jaroslav Podliska, byl věnován přehledu vývoje ochrany archeologického kulturního dědictví na území pražských historických měst. Poděkování patří pořadatelům, především kolegům z brněnské Archaii.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.