Autor: Jarmila Čiháková – Martin Müller
Publikováno dne: 06. 01. 2021

Malostranská rotunda sv. Václava v Praze

Několik dní před Štědrým dnem roku 2020 spatřila světlo světa monografie Malostranská rotunda sv. Václava v Praze. Je výsledkem snahy využít a zhodnotit pramenný materiál, který jsme získali terénním záchranným archeologickým výzkumem jedinečné malostranské památky v letech 2004 a 2005 a zpracovali do podoby nálezové zprávy díky projektu financovaného z „norských fondů“ v letech 2015 a 2016. V letech 2019 a 2020 nám byly poskytnuty prostředky k výraznému rozšíření archeologické zprávy o vyhodnocení terénů i nálezů a jeho přetavení do podoby historické monografie. Ty dva roky práce na knize byly dlouhé a dlužno přiznat, že výsledky v některých oblastech bádání často překvapily i nás, autory. 

První část knihy, zabývající se románskou rotundou a jejími nástupci, je členěna do tří oddílů. První je věnován vzhledu, stavbě, osudu, zániku, dochovanému torzu i okolí rotundy. Druhý se zabývá drobnou částí původní románské podlahy z keramických reliéfních dlaždic vyšehradského typu – jejímu datování, analogiím, definici a technologii výroby dlaždic. Geometrické znalosti tehdejšího architekta uplatněné při stavbě jsou náplní oddílu třetího. Objev, že tvary zvířecích reliéfů na dlaždicích byly geometricky komponovány, vedl k odkrytí dosud neznámého geometrického postupu – metody GeDeKS. Díky unikátnímu dochování skladby dlaždic z 11. století na podlaze v poloze in situ bylo rozpoznáno, že architektonické řešení stavby i jejích detailů – rozměrů půdorysu stavby, rozmístění dochovaných architektonických prvků až po velikost dlaždice – vycházelo z geometrie a bylo pojato komplexně. Sestává z prvků vesměs spolu propojených a navazujících na sebe v podobě komplexního architektonicko-uměleckého díla. Úsilí nalézt kulturní okruh, z něhož mohl pocházet tvůrce rotundy i dlažby, přineslo jisté náznaky, kam směřovat pozornost.

Druhá část knihy se zabývá analýzou stratifikace zkoumané pod podlahou rotundy, souvrstvím vzniklým před polovinou 11. století. Jeho svrchní partie byla navršena v souvislosti s výstavbou dvou kamenných staveb předcházejících stavbě rotundy, dle jejich charakteristiky interpretovaných jako dvě následné kostelní budovy. Starší z nich – kostel 1 – se dotýká doby života a martyria sv. Václava. Násypy pro oba kostely zakonzervovaly blok terénů na bázi stratifikace, vysoký cca 30 cm, se stopami událostí od počátku 9. do poloviny 10. století. Analýza souvrství i nálezů obsažených v jednotlivých vrstvách přinesla zcela nové poznatky k charakteru místa i jeho uživatelů, a posunula tak poznání vývoje města Prahy.

Svými kapitolami či průběžnými vstupy přispěli k rozšíření poznání kolegové z  oborů mimo naši specializaci. Ať se jedná o opracování kamene (M. Cihla), technologii výroby dlaždic a jejich glazury (J. Zavřel, A. Kloužková), astronomické souvislosti (P. Hadrava), malovanou omítku z doby okolo roku 1000 (M. Slížková a kol.), analýzu zvířecích kostí a její sociotopografické vyhodnocení (O. Trojánková) či těžbu železné rudy na pražském levobřeží (J. Zavřel s kolegy). Kapitola N. Profantové o několika chronologicky a kulturně citlivých kovových předmětech z 9. a 10. století propojuje zdejší místo s elitními lokalitami v Čechách i Evropě.

Text je bohatě doplněn analytickými plány ve formě profilů i půdorysů, kresbami a fotografiemi nalezených předmětů, mapkami postihujícími vývoj tehdejšího města a fotografiemi z doby exkavace. Knihu doplňuje příloha přístupná QR kódem, doporučujeme přístup přes webkameru a prohlížení na monitoru počítače. K zakoupení je kniha v knihkupectví NPÚ (Infocentrum Na Perštýně 12), v knihkupectví Klubu Za starou Prahu u Juditiny věže, v knihkupectvích Academia, Karolinum a ČVUT.