Autor: Tomasz Cymbalak, Michael Rykl
Publikováno dne: 16. 11. 2009

Středověké sklepy u Spálené ulice – aktuální nálezy

V polovině září 2009 při záchranném archeologickém výzkumu na staveništi COPA CENTRUM NÁRODNÍ, prováděném archeologickým odborem Národního památkového ústavu ú.o.p. v hl. m Praze, byly u Spálené ulice v nejbližším sousedství obchodního domu TESCO-MY objeveny sklepní prostory, původně náležející domům čp. 69 (bývalý Dům „U černého koně“) a 70 (bývalý Dům „U stolu záduší sv. Bartoloměje“) (Obr. 1). O objevu sklepních prostor pod bývalými domy čp. 72 (bývalý Dům „U bílého lva“, bývala Horáková plzeňská restaurace „U Ježíška“) a 73 (bývalý Dům „U bílé boty“, „U Samaritánky“) na rohu Spálené a Purkyňovy ulice jsme již informovali dříve (odkaz na starší zprávu na našem webu). Nadzemní části těchto objektů byly zbořeny při výstavbě stanice metra Národní třída na konci 70.tých let minulého století (Obr. 2). Nejstarší informace o existenci zděné zástavby podél východní fronty Spálené ulice ale pocházejí s mnohem starší doby, a to z konce 70.tých let 14. století. Mezi jejich majiteli se objevují pergameník a kloboučník (čp. 69 – r. 1376), písař a sladovník (čp. 70 – r. 1416, 1430), kovář a hřebenář (čp. 72 – r. 1378, 1406).
Podrobný výzkum a detailní vyhodnocení popisovaných objektů, včetně nového geodetického zaměření, fotogrammetrie a 3D skeningu právě probíhá. Plné vyhodnocení již objevených konstrukcí a dalších, s nimi souvisejících, objektů bude uzavřeno po ukončení vlastních terénních práci na ploše lokalizované na východ od samotného nálezu.
Zachovaný soubor suterénních prostorů náležel řadovým středověkým domům, založeným na jednotné parcelaci při lokaci Nového Města pražského králem a římským císařem Karlem IV. v roce 1348. Dokládá to pravidelný rytmus šířek parcel domů čp. 69, 70, 71 a 72+73, v němž tvoří anomálii druhotně rozdělený dům čp. 72 a 73 na nároží Spálené a Purkyňovy ulice. Jeho dělení náleží ještě do středověku. Místopis interpretovaný dle písemných pramenů a plánů registruje samostatný nárožní dům již k roku 1419.
Dokladem dělení na dva domy je i dvojice časově po sobě jdoucích cihlových, gotických portálů, nalezených ve zdi mezi domy čp. 72 a 73 (Obr. 3 ).
Nález zachovaných sklepů, jejichž celková zastavěná plocha činí 550 m2, byl dle předchozích výzkumů očekáván a před samotným zahájením právě probíhajícího výzkumu archeology avizován, s čímž byl obeznámen jak investor, tak projektant COPA CENTRUM NÁRODNÍ. Hodnotu objevených sklepů překvapivě respektovaly i stavební zásahy pozdního socialismu při výstavbě stanice metra Národní třída, jimž předcházela bohatá korespondence mezi Pražským střediskem památkové péče a ochrany přírody (PSSPPOP), Odborem kultury NV hl. m. Prahy, stavební firmou (METROSTAV) a Dopravním podnikem hl. m. Prahy. Jedinou neznámou před výzkumem byl stav jejich zachování, který se po znovuotevření ukázal jako perfektní a podle vyjádření statika zde nebyly shledány žádné závažné závady. S pokračujícím stavem všeobecného poznání stavební podoby a života ve středověkém domě 14. - 16. stol. zachované sklepy nabývají na stále větším významu. Je tomu tak proto, že výpovědní hodnota dochovaných konstrukcí a povrchů (otisky bednění kleneb, úprava spár zdiva, portály, dlažby apod.) je nečekaně vysoká, a kromě drobnějších narušení jde o soustavně zachovaný autentický stav z doby výstavby, tedy z více fází středověku. Výpověď souvisle dochované skupiny sklepů tak má zásadní přínos pro poznání nejstaršího horizontu domovní výstavby na Novém Městě pražském po polovině 14. stol. S ohledem na minimum novověkých zásahů a tím vysokou vypovídací schopnost je zachování sklepů žádoucí. A to v obou zkoumaných traktech!

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.