Zapsané archeologické památky na území hl. m. Prahy
Na území hlavního města Prahy evidujeme 27 nemovitých památek zapsaných do Seznamu kulturních památek. Kromě městského opevnění se jich většina nalézá mimo Pražskou památkovou rezervaci. Zapsány jsou jak památky středověké (tvrziště, hrad, hradby), tak z pravěkého období (hradiště a výšinná sídliště).
V tabulce níže naleznete kulturní archeologické památky na území Prahy.
Kliknutím na lokalitu zobrazíte bližší informace.
| Památka | Obec | Lokalizace | Mapa turistická | Mapa katastrální |
|---|---|---|---|---|
| hradiště Zámka - výšinné opevněné sídliště | Praha 8 - Bohnice | Bohnice, Zámka, na ostrohu na pravém břehu Vltavy |
 |
 |
| tvrz v Čimicích - tvrziště | Praha 8 - Čimice | Čimice, na břehu vodní nádrže ve středu obce |
 |
|
| Baba - výšinné opevněné sídliště | Praha 6 - Dejvice | Dejvice, Na Babě, na ostrohuna levém břehu Vltavy |
 |
|
| Dubeček - výšinné sídliště | Praha 15 - Dubeč | Dubeč, na pahorku u části Dubeček |
 |
|
| Dívčí hrady - výšinné sídliště a zaniklý hrádek | Praha 5 – Hlubočepy, Radlice, Smíchov | Hlubočepy a Smíchov, návrší nad smíchovským břehem Vltavy |
 |
|
| hradiště Hostivař - výšinné opevněné sídliště | Praha 15 - Hostivař | Hostivař, na ostrožně nad meandry Botiče a Hostivařskou přehradou |
 |
|
| hradiště Butovice - výšinné opevněné sídliště | Praha 5 - Jinonice | Jinonice, na ostrohu nad Prokopským a Dalejským potokem |
 |
|
| tvrz Slavětice - tvrziště | Praha 21 - Klánovice | Klánovice, v Klánovickém lese u myslivny Nové Dvory |
 |
|
| hradiště Královice - výšinné opevněné sídliště a tvrz Královice - tvrz | Praha 22 - Královice | Královice, hradiště u sv. Markéty, ostrožna na sever od obce a tvrz ve středu obce |
 |
|
| Nový hrad - zřícenina hrádku | Praha 4 - Kunratice | Kunratice, na skalnatém ostrohu v Kunratickém lese |
 |
|
| polní opevnění před Novým hradem - obléhací tábor | Praha 4 - Kunratice | Kunratice, na skalnatém ostrohu v Kunratickém lese |
|
|
| kostel sv. Jana Evangelisty Na bojišti - zaniklý kostel | Praha 2 – Nové Město | Nové Město, č.p. 465 mezi ulicemi Kateřinská, Na Bojišti, Sokolská |
 |
|
| bývalý židovský hřbitov zvaný Židovská zahrada - pohřebiště | Praha 1 – Nové Město | Nové Město, mezi ulicemi Spálená, Vladislavova, Jungmannova, Lazarská |
 |
|
| městské opevnění novoměstské, část stojící, část zřícenina a archeologické stopy - opevnění | Praha 2 – Nové Město | Nové Město, obvod Pražské památkové rezervace |
 |
|
| kostel sv. Filipa a Jakuba - zaniklý kostel | Praha 5 - Smíchov | Smíchov, park na Arbesově nám., pod povrchem náměstí |
 |
|
|
městské opevnění staroměstské, část stojící a archeologické stopy - středověké opevnění |
Praha 1 – Staré Město | Staré Město a Josefov, obvod |
 |
|
| měšťanský dům U radnice - zaniklý románský dům | Praha 1 – Staré Město | Staré Město, nám. Franze Kafky, podzemí domu č.p. 24 |
 |
|
| hradiště nad Závistí – Šance - výšinné opevněné sídliště | Praha 12 – Točná, Zbraslav | Točná, Závist, na pravé straně Břežanského údolí |
 |
|
| hradiště Na Farkách - výšinné opevněné sídliště | Praha 7 - Troja | Troja, na ostrohu na pravém břehu Vltavy |
 |
|
| hradiště V Bažantnici - výšinné opevněné sídliště | Praha 19 - Vinoř | Vinoř, v jižní části parku Bažantnice |
 |
|
| hradiště V Obůrkách - výšinné opevněné sídliště | Praha 19 - Vinoř | Vinoř, ostrožna nad obcí |
 |
|
| hradiště Šárka - výšinné opevněné sídliště | Praha 6 – Liboc, Vokovice | Praha 6, přírodní areál Divoká Šárka a Džbán |
 |
|
| tvrz Václava IV. – Práče - tvrziště | Praha 10 - Záběhlice | Záběhlice, na dně Hamerského rybníka |
 |
|
| vrch Havlín - výšinné opevněné sídliště | Praha 16 - Zbraslav | Zbraslav, vrch nad obcí |
 |
|
| dům T. de Brahe - zakonzervovaná památka | Praha 6 - Hradčany | Hradčany, před východním průčelím Gymnázia Jana Keplera |
 |
|
| kaple sv. Matouše - zaniklá kaple | Praha 1 - Hradčany | rampa Černínského paláce na Loretánském náměstí |
 |
|
| historické sklepy ve Spálené ulici - zakonzervovaná památka | Praha 1 - Nové Město | pod obchodním domem Quadrio |
 |
Obrázky k textu
Kliknutím obrázek zvětšíte.
Kaple sv. Matouše
Ve 30. letech 20. století byla plánována nová úprava rampy před Černínským palácem.
V roce 1934 proběhl archeologický výzkum pod vedením Dr. Borkovského.
Při výzkumu byly postupně odkryty celé základy kaple sv. Matouše, zbytky dvou starších domů (Uzlaté koule, Mayerovský), a ještě starší hřbitov z 12. a 13. století zmiňovaný v Hájkově kronice.
Kaple byla postavena na místě zbouraných domů, které stály před Černínským palácem až do roku 1727. Barokní kapli navrhl F. M. Kaňka a byla vystavěna v letech 1727 – 1732. Byla to poměrně velká centrální stavba oválného půdorysu orientovaná hlavní osou od severu k jihu. Kostel byl v roce 1788 zbořen podle císařského výnosu o zrušení všech postraních kaplí.
Podle pověsti stával na těchto místech kostel sv. Matouše postavený Spytihněvem a bylo v něm prý uloženo tělo sv. Ludmily při převozu z Tetína do Prahy.
Při úpravě rampy architekt P. Janák zakomponoval zbytky kaple do nové terasy, na jejímž jižním okraji byl v dlažbě schematicky vyznačen půdorys bývalé kaple. Náhrobní kameny byly zazděny do opěrné zdi vedle cihlové terasy.
Obrázky k textu
Kliknutím obrázek zvětšíte.
Dům T. de Brahe - zakonzervovaná památka
Zakonzervovaná památka se nachází v zahradě před východním průčelím Gymnázia Jana Keplera na Hradčanech.
Jedná se o zbytky domu, ve kterém pobýval a zemřel Tycho de Brahe. Původně letohrádek Jakuba Kurze ze Senftenavy z doby kolem roku 1590. Ubourán při výstavbě barokního opevnění. Zůstaly sklepy a přízemí. Ty byly odkryty r. 1902 při bourání opevnění a opět zasypány. Znovu byly odkryty při stavbě nové školní budovy dnešního Gymnázia Jana Keplera. Památkový sbor hl. m. Prahy vyvíjel snahu o konzervaci zdiva a betonové zastřešení. V roce 1931 došlo k zakrytí pouze provizorní dřevěnou konstrukcí. Naposledy v r. 1937 nebyla přidělena finanční podpora. V 50. letech 20. století byla památka opět zasypána. V roce 2005 byla v místě památky plánována přístavba školní jídelny. Proběhl nový archeologický výzkum, při kterém po zaměření zdí byl změněn projekt přístavby tak, aby do jejich konstrukcí nezasahoval. V dnešní podobě jsou zbytky zdiva opět zakonzervovány pod povrchem zahrady a přístavbou jídelny. Viditelné zídky jsou náznakovou rekonstrukcí původního zdiva.
Tycho de Brahe byl dánský astronom a alchymista. Jeho astronomická pozorování se stala podkladem pro Keplerovy zákony. V závěru života působil na dvoře Rudolfa II. v Praze hlavně jako astrolog. V Praze také zemřel 24. října 1601 a je pochován v kostele Panny Marie před Týnem.
Obrázky k textu
Kliknutím obrázek zvětšíte.
Městské opevnění novoměstské, část stojící, část zřícenina a archeologické stopy
Opevnění Nového Města pražského je rozsáhlý soubor nemovitých kulturních památek. Menší část je zachovaná ve své intaktní nadzemní podobě, část je ve své fragmentární ukryta v podzemí pod současným povrchem (základy zdí, příkop), bezesporu některé úseky opevnění již byly v minulosti zcela zničeny a odstraněny.
Obrázky k textu
Kliknutím obrázek zvětšíte.
Městské opevnění staroměstské, část stojící a archeologické stopy - středověké opevnění
Opevnění Starého Města je rozsáhlý soubor nemovitých památek převážně archeologického charakteru a jen ojediněle zachovaných na povrchu, nebo přístupných v podzemí.
Opevnění bylo s největší pravděpodobností budováno v první polovině 13. století za vlády Václava I.
Obrannou funkci však poměrně brzy ztratilo po založení Nového Města pražského Karlem IV. Pozvolné rušení opevnění postupovalo několik století, až definitivně zaniklo roku 1784 po sjednocení pražských měst a následné zástavbě jeho trasy.
Opevnění se skládalo z hradební zdi 2 metry silné. Před ní se nacházel parkán široký až 18 metrů a zakončený parkánovou zdí na hraně příkopu. Mohutný příkop široký někde až 20 metrů a dosahující hloubky mezi 6 až 8 metry. Obě strany příkopu byly vyzděné kamennými opěrnými zdmi. Tuto podobu mělo opevnění v dnešní linii Národní tř., Příkopy a Revoluční ul. V této trase ještě procházela strouha, jejíž funkce však není doposud jasně vysvětlena. Na stranách směrem k Vltavě tvořila opevnění pravděpodobně pouze samotná hradba, jejíž existenci se podařilo na několika místech archeologicky prokázat.
Obrázky k textu
Kliknutím obrázek zvětšíte.
Tvrz Slavětice - tvrziště
(Č. rejstříku 100283)
Archeologická památka leží uprostřed Klánovického lesa u hájovny Nové Dvory.
Tvrziště je pozůstatkem vsi a dvora prvně jmenovaných k roku 1349. K roku 1586 jsou zmiňovány jako „pusté“. Nálezy z archeologického výzkumu z roku 1957 ukazují na vznik tvrze na přelomu 12. a 13. století.
Tvrziště je v terénu patrné jako zhruba čtvercová vyvýšenina na jejímž jižním okraji se nachází rybníček, snad pozůstatek vodního příkopu. Lokalita je porostlá smíšeným lesem.
Obrázky k textu
Kliknutím obrázek zvětšíte.
Hradiště Královice - výšinné opevněné sídliště a tvrz Královice - tvrz
(Č. rejstříku 41276/ 1-2000)
Zhruba kilometr od dnešní obce Královice leží na ostrožně obtékané meandrem potoka Rokytka významné hradiště. Místo je také známé jako hradiště sv. Markéty, nebo Šance. Ze tří stran tvořily ochranu ostrožny hlavně strmé svahy. Na východní straně hradiště se nachází mohutný val obloukovitě přetínající ostrožnu. Val dosahuje výšky až 7 metrů a před ním byl vyhlouben místy až 11 metrů široký příkop. Hradiště bylo dvoudílné. Další val vyčleňuje vnitřní část hradiště – akropoli. Tento val je zachovaný jen z části, narušuje ho současná zástavba.
Na hradišti stojí kostel sv. Markéty. Převážně gotická stavba byla několikrát přestavována a jeho původ nejspíše souvisí s hradištěm. Hradiště patří mezi nejdéle známé archeologické lokality v Čechách. Nálezy dokládají jeho časové zařazení do 9. až 12. století n.l. Předpokládá se, že mělo významnou vojenskou, správní a hospodářskou pozici v přemyslovském státě.
Hradiště spolu s věžovitou tvrzí na výšině přímo v obci tvoří významnou památkovou zónu Královice.
Obrázky k textu
Kliknutím obrázek zvětšíte.
Kunratice - Nový hrad - zřícenina hrádku
(Č. rejstříku 40792/ 1-1685)
Zříceniny hradu na ostrožně obtékané Kunratickým potokem severně od Kunratic.
Hrad založil Václav IV. r. 1411. Od r. 1412 zde pobýval a v roce zde také 1419 zemřel.
31. 12. 1420 oblehla hrad husitská vojska a 25.1. 1421 jej dobyla. Hrad byl vypálen a vydrancován. Zříceniny se dochovaly až do 19. stol. kdy byly poškozeny jednak lomem a dále byly nadzemní části strženy, aby nepřitahovaly pozornost výletníků.
Hrad nebyl vybaven předhradím. Od plochy ostrožny jej odděluje mohutný šíjový příkop.
Hrad má protáhlý obrys, proti možnému odstřelování protažený v břit a byl chráněn parkánovou hradbou. Hlavní stavbou byl obdélný věžovitý palác s přilehlým širokým schodištěm. Stavba Nového hradu ukončila vývoj hradní architektury Václava IV.
Přístup na zříceninu je buď z údolí po turistické značce, nebo po hřebeni z lesoparku.
Obrázky k textu
Kliknutím obrázek zvětšíte.
Polní opevnění před Novým hradem - obléhací tábor
(Č. rejstříku 40793/ 1-1686)
Velmi dobře zachovaný obléhací tábor na ploše před Novým hradem u Kunratic. Asi 140 m proti hradu byl vyhlouben příkop a zbudován val. Před ním vybíhal přibližovací zákop – sapa. Na opačné straně tábor chránil dvojitý val posílený čtyřmi baštami. Na ploše tábora stála jednoduchá patrně dřevěná obydlí na způsob zemnic. Opevnění a zemnice jsou dodnes v terénu dobře viditelné.
Obrázky k textu
Kliknutím obrázek zvětšíte.
Kostel sv. Jana Evangelisty Na bojišti - zaniklý kostel
(Č. rejstříku 41364/ 1-2060)
Kostel se nacházel mezi dnešními ulicemi Kateřinská, Ječná, Sokolská a Na Bojišti.
Románský kostel byl postaven Alžbětou Uherskou, manželkou knížete Bedřicha I. (z rodu Přemyslovců), na počest jeho vítězství nad Soběslavem II. 27. 1. 1179.
Vysvěcen byl roku 1183, pobořen za husitských bouří. V 15. století uváděn jako pustý. Ještě na prospektu Prahy z roku 1636 je vidět pobořený kostel s věží. Zcela zanikl za třicetileté války.
Jde o známý typ kostela o obdélníkové lodi s tribunou a polokruhovou apsidou. Na západní straně byla přistavěná věž čtvercového půdorysu. Nadzemní zdivo bylo kvádříkové. Vchod byl na jižní straně.
Nalezená východní část základů a zdiva lodi s apsidou byla archeologicky prozkoumána a poté odstraněna při stavbě Štefánikova důstojnického domu a domu Spolku čs. lékařů v r. 1929. Západní část základového zdiva lodi a věže byla odkryta při archeologickém výzkumu v letech 1982-83. Nález je zachován zakrytý na dvoře dnešní novostavby v Kateřinské ulici.
Obrázky k textu
Kliknutím obrázek zvětšíte.
