Publikováno dne: 06. 09. 2010

Zapsané archeologické památky na území hl. m. Prahy

Na území hlavního města Prahy evidujeme 27 nemovitých památek zapsaných do Seznamu kulturních památek. Kromě městského opevnění se jich většina nalézá mimo Pražskou památkovou rezervaci. Zapsány jsou jak památky středověké (tvrziště, hrad, hradby), tak z pravěkého období (hradiště a výšinná sídliště).

V tabulce níže naleznete kulturní archeologické památky na území Prahy.

Kliknutím na lokalitu zobrazíte bližší informace.

Památka Obec Lokalizace Mapa turistická Mapa katastrální
hradiště Zámka - výšinné opevněné sídliště Praha 8 - Bohnice Bohnice, Zámka, na ostrohu na pravém břehu Vltavy jpg pdf
tvrz v Čimicích - tvrziště Praha 8 - Čimice Čimice, na břehu vodní nádrže ve středu obce jpg pdf
Baba - výšinné opevněné sídliště Praha 6 - Dejvice Dejvice, Na Babě, na ostrohuna levém břehu Vltavy jpg pdf
Dubeček - výšinné sídliště Praha 15 - Dubeč Dubeč, na pahorku u části Dubeček jpg pdf
Dívčí hrady - výšinné sídliště a zaniklý hrádek Praha 5 – Hlubočepy, Radlice, Smíchov Hlubočepy a Smíchov, návrší nad smíchovským břehem Vltavy jpg pdf
hradiště Hostivař - výšinné opevněné sídliště Praha 15 - Hostivař Hostivař, na ostrožně nad meandry Botiče a Hostivařskou přehradou jpg pdf
hradiště Butovice - výšinné opevněné sídliště Praha 5 - Jinonice Jinonice, na ostrohu nad Prokopským a Dalejským potokem jpg pdf
tvrz Slavětice - tvrziště Praha 21 - Klánovice Klánovice, v Klánovickém lese u myslivny Nové Dvory jpg pdf
hradiště Královice - výšinné opevněné sídliště a tvrz Královice - tvrz Praha 22 - Královice Královice, hradiště u sv. Markéty, ostrožna na sever od obce a tvrz ve středu obce jpg pdf
Nový hrad - zřícenina hrádku Praha 4 - Kunratice Kunratice, na skalnatém ostrohu v Kunratickém lese jpg pdf
polní opevnění před Novým hradem - obléhací tábor Praha 4 - Kunratice Kunratice, na skalnatém ostrohu v Kunratickém lese jpg pdf
kostel sv. Jana Evangelisty Na bojišti - zaniklý kostel Praha 2 – Nové Město Nové Město, č.p. 465 mezi ulicemi Kateřinská, Na Bojišti, Sokolská jpg pdf
bývalý židovský hřbitov zvaný Židovská zahrada - pohřebiště Praha 1 – Nové Město Nové Město, mezi ulicemi Spálená, Vladislavova, Jungmannova, Lazarská jpg pdf
městské opevnění novoměstské, část stojící, část zřícenina a archeologické stopy - opevnění Praha 2 – Nové Město Nové Město, obvod Pražské památkové rezervace jpg  
kostel sv. Filipa a Jakuba - zaniklý kostel Praha 5 - Smíchov Smíchov, park na Arbesově nám., pod povrchem náměstí jpg pdf
městské opevnění staroměstské, část stojící a archeologické stopy
- středověké opevnění
Praha 1 – Staré Město Staré Město a Josefov, obvod jpg pdf
měšťanský dům U radnice - zaniklý románský dům Praha 1 – Staré Město Staré Město, nám. Franze Kafky, podzemí domu č.p. 24 jpg pdf
hradiště nad Závistí – Šance - výšinné opevněné sídliště Praha 12 – Točná, Zbraslav Točná, Závist, na pravé straně Břežanského údolí jpg pdf
hradiště Na Farkách - výšinné opevněné sídliště Praha 7 - Troja Troja, na ostrohu na pravém břehu Vltavy jpg pdf
hradiště V Bažantnici - výšinné opevněné sídliště Praha 19 - Vinoř Vinoř, v jižní části parku Bažantnice jpg pdf
hradiště V Obůrkách - výšinné opevněné sídliště Praha 19 - Vinoř Vinoř, ostrožna nad obcí jpg pdf
hradiště Šárka - výšinné opevněné sídliště Praha 6 – Liboc, Vokovice Praha 6, přírodní areál Divoká Šárka a Džbán jpg pdf
tvrz Václava IV. – Práče - tvrziště Praha 10 - Záběhlice Záběhlice, na dně Hamerského rybníka jpg pdf
vrch Havlín - výšinné opevněné sídliště Praha 16 - Zbraslav Zbraslav, vrch nad obcí jpg pdf
dům T. de Brahe - zakonzervovaná památka Praha 6 - Hradčany Hradčany, před východním průčelím Gymnázia Jana Keplera jpg pdf
kaple sv. Matouše - zaniklá kaple Praha 1 - Hradčany rampa Černínského paláce na Loretánském náměstí jpg pdf
historické sklepy ve Spálené ulici - zakonzervovaná památka Praha 1 - Nové Město pod obchodním domem Quadrio jpg  

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Publikováno dne: 29. 09. 2015

Kaple sv. Matouše

Ve 30. letech 20. století byla plánována nová úprava rampy před Černínským palácem.

V roce 1934 proběhl archeologický výzkum pod vedením Dr. Borkovského.

Při výzkumu byly postupně odkryty celé základy kaple sv. Matouše, zbytky dvou starších domů (Uzlaté koule, Mayerovský), a ještě starší hřbitov z 12. a 13. století zmiňovaný v Hájkově kronice.

Kaple byla postavena na místě zbouraných domů, které stály před Černínským palácem až do roku 1727. Barokní kapli navrhl F. M. Kaňka a byla vystavěna v letech 1727 – 1732. Byla to poměrně velká centrální stavba oválného půdorysu orientovaná hlavní osou od severu k jihu. Kostel byl v roce 1788 zbořen podle císařského výnosu o zrušení všech postraních kaplí.

Podle pověsti stával na těchto místech kostel sv. Matouše postavený Spytihněvem a bylo v něm prý uloženo tělo sv. Ludmily při převozu z Tetína do Prahy.

Při úpravě rampy architekt P. Janák zakomponoval zbytky kaple do nové terasy, na jejímž jižním okraji byl v dlažbě schematicky vyznačen půdorys bývalé kaple. Náhrobní kameny byly zazděny do opěrné zdi vedle cihlové terasy.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Autor: Dům T. de Brahe
Publikováno dne: 25. 09. 2015

Dům T. de Brahe - zakonzervovaná památka

Zakonzervovaná památka se nachází v zahradě před východním průčelím Gymnázia Jana Keplera na Hradčanech.

Jedná se o zbytky domu, ve kterém pobýval a zemřel Tycho de Brahe. Původně letohrádek Jakuba Kurze ze Senftenavy z doby kolem roku 1590. Ubourán při výstavbě barokního opevnění. Zůstaly sklepy a přízemí. Ty byly odkryty r. 1902 při bourání opevnění a opět zasypány. Znovu byly odkryty při stavbě nové školní budovy dnešního Gymnázia Jana Keplera. Památkový sbor hl. m. Prahy vyvíjel snahu o konzervaci zdiva a betonové zastřešení. V roce 1931 došlo k zakrytí pouze provizorní dřevěnou konstrukcí. Naposledy v r. 1937 nebyla přidělena finanční podpora. V 50. letech 20. století byla památka opět zasypána. V roce 2005 byla v místě památky plánována přístavba školní jídelny. Proběhl nový archeologický výzkum, při kterém po zaměření zdí byl změněn projekt přístavby tak, aby do jejich konstrukcí nezasahoval. V dnešní podobě jsou zbytky zdiva opět zakonzervovány pod povrchem zahrady a přístavbou jídelny. Viditelné zídky jsou náznakovou rekonstrukcí původního zdiva.

Tycho de Brahe byl dánský astronom a alchymista. Jeho astronomická pozorování se stala podkladem pro Keplerovy zákony. V závěru života působil na dvoře Rudolfa II. v Praze hlavně jako astrolog. V Praze také zemřel 24. října 1601 a je pochován v kostele Panny Marie před Týnem.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Autor: Vladimír Gut
Publikováno dne: 10. 01. 2012

Městské opevnění novoměstské, část stojící, část zřícenina a archeologické stopy

Opevnění Nového Města pražského je rozsáhlý soubor nemovitých kulturních památek. Menší část je zachovaná ve své intaktní nadzemní podobě, část je ve své fragmentární ukryta v podzemí pod současným povrchem (základy zdí, příkop), bezesporu některé úseky opevnění již byly v minulosti zcela zničeny a odstraněny.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Publikováno dne: 24. 02. 2011

Městské opevnění staroměstské, část stojící a archeologické stopy - středověké opevnění

Opevnění Starého Města je rozsáhlý soubor nemovitých památek převážně archeologického charakteru a jen ojediněle zachovaných na povrchu, nebo přístupných v podzemí.
Opevnění bylo s největší pravděpodobností budováno v první polovině 13. století za vlády Václava I.
Obrannou funkci však poměrně brzy ztratilo po založení Nového Města pražského Karlem IV. Pozvolné rušení opevnění postupovalo několik století, až definitivně zaniklo roku 1784 po sjednocení pražských měst a následné zástavbě jeho trasy.
Opevnění se skládalo z hradební zdi 2 metry silné. Před ní se nacházel parkán široký až 18 metrů a zakončený parkánovou zdí na hraně příkopu. Mohutný příkop široký někde až 20 metrů a dosahující hloubky mezi 6 až 8 metry. Obě strany příkopu byly vyzděné kamennými opěrnými zdmi. Tuto podobu mělo opevnění v dnešní linii Národní tř., Příkopy a Revoluční ul. V této trase ještě procházela strouha, jejíž funkce však není doposud jasně vysvětlena. Na stranách směrem k Vltavě tvořila opevnění pravděpodobně pouze samotná hradba, jejíž existenci se podařilo na několika místech archeologicky prokázat.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Publikováno dne: 06. 09. 2010

Dubeček - výšinné sídliště

(Č. rejstříku 41270/ 1-1996)

Výšinné sídliště se nalézá na skalnatém návrší u osady Dubeček, část obce Dubeč, na pravém břehu Říčanského potoka. Návrší a archeologická památka je narušena starými lomy na severní a západní straně. Nálezy dokládají první osídlení v pozdní době kamenné kolem 3. tisíciletí př.n.l. Keramika má znaky řivnáčské kultury známé také z pražských výšinných sídlišť Butovice nebo Zámka. Sídliště pravděpodobně nebylo opevněné. Další rozmach osídlení prožívá sídliště v období pozdní únětické kultury ve starší době bronzové kolem 1550 př.n.l.
Zalesněné návrší je známé také pod názvem V Rohožníku. Nejlépe je přístupné z centra Dubečku ulicí Ke starému lomu.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Publikováno dne: 06. 09. 2010

Hradiště V Obůrkách - výšinné opevněné sídliště

(Č. rejstříku 41461/ 1-2117)

Výrazná vyvýšenina na severovýchod od jádra obce tvořená pískovci překrytými sprašovou návějí byla osídlována už od mladší doby kamenné.
Kamenné a kostěné nástroje i ozdobné předměty dokládají sídliště z pozdního období kultury s keramikou vypíchanou.
Vrcholné období osídlení bylo na konci starší doby bronzové. Výšinné sídliště kultury věteřovské.
Archeologický výzkum odhalil příkop o šířce 2,5 a hloubce 1,5m, který odděloval ostrožnu od předpolí. Dále byly nalezeny základy kůlové chaty a drobné plastiky zvířat.
Již od 19. století se postupně z obou stran ostrožny intenzivně těžil kámen a písek, takže z původní opevněné plochy dnes zbývá jen malá část.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Publikováno dne: 06. 09. 2010

Dívčí hrady - výšinné sídliště a zaniklý hrádek

(Č. rejstříku, 40390/ 1-1416)

Hradiště a tvrziště na výrazné ostrožně ohraničené strmými svahy. Výrazný geomorfologický útvar na levém břehu Vltavy, který se podílel na vývoji a struktuře osídlení pražské kotliny.
Existence pravěkého hradiště nebyla zatím prokázána. Středověký hrádek Děvín leží na západním konci táhlého vrcholu nad Hlubočepy. Byl založen v polovině 14. stol. a ještě
v průběhu 14. stol. zanikl. Dispozice hradu byla dvojdílná. Vnější opevnění mělo téměř čtvercový půdorys, v jeho severozápadním rohu leželo rovněž čtverhranné jádro s malým nádvořím a zřejmě čtverhrannou obytnou věží. Dnes se zachovala stavba pouze ve formě terénních reliéfních náznaků.
Na rozsáhlé návrší Dívčích hradů je možné vystoupat z Radlic (stanice metra), nebo uličkami
ze Zlíchova, nebo z Hlubočep, ze začátku Prokopského údolí.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Publikováno dne: 06. 09. 2010

Hradiště Šárka - výšinné opevněné sídliště

(Č. rejstříku 40554/ 1-1530)

Archeologická památka je součástí rozsáhlého přírodního komplexu Divoká Šárka a Šárecké údolí. Hradiště je významnou a důležitou památkou Prahy i celých Čech.
Lokalita je tvořena dvěma výraznými skalními polohami po obou stranách soutěsky Džbán. Menší Šestákova skála na jižní straně a na severní mohutnější Kozákova skála na kterou navazuje na severovýchodě plocha Vanšova. Obě polohy byly osídleny již v mladší době kamenné a osídlení pokračuje i v pozdějších obdobích. Druhý vrchol přichází v období řivnáčské kultury pozdní doby kamenné. Ve slovanském období zde bylo vybudováno raně středověké hradiště, jehož akropolí byla Kozákova skála převyšující okolní terén o 20 – 30 m. Pásy opevnění, dodnes v terénu patrnými v podobě valů, byla k akropoli připojena dvě rozsáhlá předhradí na sv. straně. Plocha celkem asi 25 ha. Poloha je za tří stran obklopena hluboce zaříznutým údolím Šáreckého potoka. Systematický archeologický průzkum nebyl nikdy prováděn. Spíše náhodné nálezy kultury unětické, knovízské, bylanské. Několik menších výzkumů v 50. a 60. letech 20. stol.
Další část šáreckého areálu tvoří Šestákova skála.
Mohutný skalní útvar na jihozápadní straně hluboce zaříznuté soutěsky Šáreckého potoka.
Je impozantním protějškem rozsáhlejší Kozákovy skály. Významné je osídlení obou lokalit v mladší době kamenné v období kultury lineární keramiky. Osídlení v menším rozsahu je doloženo i v následujících obdobích. Druhý vrchol osídlení přichází ve středním neolitu v kultuře řivnáčské. Opevnění sídlišť je pouze předpokládané. V době raně středověké
již není lokalita součástí slovanského hradiště na protější straně soutěsky. Zájem archeologů již od 19. století přilákal zároveň sběrače kostí pro ruzyňský cukrovar. To vedlo k řadě nálezů,
ale na druhé straně k poničení archeologických situací.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Publikováno dne: 06. 09. 2010

Tvrz Václava IV. – Práče - tvrziště

(Č. rejstříku 40780/ 1-1679)

Základy tvrze se nacházejí na dně Hamerského rybníku v místě dnešních ostrůvků. Při záchranném archeologickém výzkumu v 60. letech 20. stol. byly odkryty základy a zdi dvou středověkých objektů. Jednalo se asi o čtvrtinu původního rozsahu stavby. Archeologické nálezy pocházely z první poloviny 15. stol., kdy stavba patrně zanikla. Stavba je připisována Václavu IV. a je považována za jednu ze záběhlických tvrzí, která byla zničena husity v roce 1421.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.