Odbor archeologie NPÚ Praha

Zakonzervovaná památka se nachází v zahradě před východním průčelím Gymnázia Jana Keplera na Hradčanech.

Jedná se o zbytky domu, ve kterém pobýval a zemřel Tycho de Brahe. Původně letohrádek Jakuba Kurze ze Senftenavy z doby kolem roku 1590. Ubourán při výstavbě barokního opevnění. Zůstaly sklepy a přízemí. Ty byly odkryty r. 1902 při bourání opevnění a opět zasypány. Znovu byly odkryty při stavbě nové školní budovy dnešního Gymnázia Jana Keplera. Památkový sbor hl. m. Prahy vyvíjel snahu o konzervaci zdiva a betonové zastřešení. V roce 1931 došlo k zakrytí pouze provizorní dřevěnou konstrukcí. Naposledy v r. 1937 nebyla přidělena finanční podpora. V 50. letech 20. století byla památka opět zasypána. V roce 2005 byla v místě památky plánována přístavba školní jídelny. Proběhl nový archeologický výzkum, při kterém po zaměření zdí byl změněn projekt přístavby tak, aby do jejich konstrukcí nezasahoval. V dnešní podobě jsou zbytky zdiva opět zakonzervovány pod povrchem zahrady a přístavbou jídelny. Viditelné zídky jsou náznakovou rekonstrukcí původního zdiva.

Tycho de Brahe byl dánský astronom a alchymista. Jeho astronomická pozorování se stala podkladem pro Keplerovy zákony. V závěru života působil na dvoře Rudolfa II. v Praze hlavně jako astrolog. V Praze také zemřel 24. října 1601 a je pochován v kostele Panny Marie před Týnem.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Opevnění Starého Města je rozsáhlý soubor nemovitých památek převážně archeologického charakteru a jen ojediněle zachovaných na povrchu, nebo přístupných v podzemí.
Opevnění bylo s největší pravděpodobností budováno v první polovině 13. století za vlády Václava I.
Obrannou funkci však poměrně brzy ztratilo po založení Nového Města pražského Karlem IV. Pozvolné rušení opevnění postupovalo několik století, až definitivně zaniklo roku 1784 po sjednocení pražských měst a následné zástavbě jeho trasy.
Opevnění se skládalo z hradební zdi 2 metry silné. Před ní se nacházel parkán široký až 18 metrů a zakončený parkánovou zdí na hraně příkopu. Mohutný příkop široký někde až 20 metrů a dosahující hloubky mezi 6 až 8 metry. Obě strany příkopu byly vyzděné kamennými opěrnými zdmi. Tuto podobu mělo opevnění v dnešní linii Národní tř., Příkopy a Revoluční ul. V této trase ještě procházela strouha, jejíž funkce však není doposud jasně vysvětlena. Na stranách směrem k Vltavě tvořila opevnění pravděpodobně pouze samotná hradba, jejíž existenci se podařilo na několika místech archeologicky prokázat.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

(Č. rejstříku 40793/ 1-1686)

Velmi dobře zachovaný obléhací tábor na ploše před Novým hradem u Kunratic. Asi 140 m proti hradu byl vyhlouben příkop a zbudován val. Před ním vybíhal přibližovací zákop – sapa. Na opačné straně tábor chránil dvojitý val posílený čtyřmi baštami. Na ploše tábora stála jednoduchá patrně dřevěná obydlí na způsob zemnic. Opevnění a zemnice jsou dodnes v terénu dobře viditelné.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

(Č. rejstříku 50198/ 1-2266)

Židovský hřbitov zvaný „Židovská zahrada“ zaujímal ve středověku prostor mezi ulicemi Spálenou, Jungmannovou a Lazarskou na Novém Městě pražském. Na základě výkladu písemných pramenů je předpokládáno, že hřbitov byl založen v průběhu vlády krále Přemysla Otakara II. na sporadicky zastavěných pozemcích jižně od osady Újezd sv. Martina. Bezpečná existence tohoto židovského hřbitova je doložena až roku 1478, kdy výnosem krále Vladislava Jagellonského došlo k jeho zrušení a rozparcelování na měšťanské domy.
Hřbitov je starší než známější, dodnes zachovaný, židovský hřbitov na Josefově. Během záchranného archeologického výzkumu v letech 1997 až 2000 zde bylo odhaleno na 400 hrobů. V letech 2009 až 2013 byla ověřena severní hranice nekropole na rozhraní mezi Purkyňovou ulicí a novostavbou multifunkčního objektu Quadrio.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.