Odbor archeologie NPÚ Praha

Zakonzervovaná památka se nachází v zahradě před východním průčelím Gymnázia Jana Keplera na Hradčanech.

Jedná se o zbytky domu, ve kterém pobýval a zemřel Tycho de Brahe. Původně letohrádek Jakuba Kurze ze Senftenavy z doby kolem roku 1590. Ubourán při výstavbě barokního opevnění. Zůstaly sklepy a přízemí. Ty byly odkryty r. 1902 při bourání opevnění a opět zasypány. Znovu byly odkryty při stavbě nové školní budovy dnešního Gymnázia Jana Keplera. Památkový sbor hl. m. Prahy vyvíjel snahu o konzervaci zdiva a betonové zastřešení. V roce 1931 došlo k zakrytí pouze provizorní dřevěnou konstrukcí. Naposledy v r. 1937 nebyla přidělena finanční podpora. V 50. letech 20. století byla památka opět zasypána. V roce 2005 byla v místě památky plánována přístavba školní jídelny. Proběhl nový archeologický výzkum, při kterém po zaměření zdí byl změněn projekt přístavby tak, aby do jejich konstrukcí nezasahoval. V dnešní podobě jsou zbytky zdiva opět zakonzervovány pod povrchem zahrady a přístavbou jídelny. Viditelné zídky jsou náznakovou rekonstrukcí původního zdiva.

Tycho de Brahe byl dánský astronom a alchymista. Jeho astronomická pozorování se stala podkladem pro Keplerovy zákony. V závěru života působil na dvoře Rudolfa II. v Praze hlavně jako astrolog. V Praze také zemřel 24. října 1601 a je pochován v kostele Panny Marie před Týnem.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Opevnění Starého Města je rozsáhlý soubor nemovitých památek převážně archeologického charakteru a jen ojediněle zachovaných na povrchu, nebo přístupných v podzemí.
Opevnění bylo s největší pravděpodobností budováno v první polovině 13. století za vlády Václava I.
Obrannou funkci však poměrně brzy ztratilo po založení Nového Města pražského Karlem IV. Pozvolné rušení opevnění postupovalo několik století, až definitivně zaniklo roku 1784 po sjednocení pražských měst a následné zástavbě jeho trasy.
Opevnění se skládalo z hradební zdi 2 metry silné. Před ní se nacházel parkán široký až 18 metrů a zakončený parkánovou zdí na hraně příkopu. Mohutný příkop široký někde až 20 metrů a dosahující hloubky mezi 6 až 8 metry. Obě strany příkopu byly vyzděné kamennými opěrnými zdmi. Tuto podobu mělo opevnění v dnešní linii Národní tř., Příkopy a Revoluční ul. V této trase ještě procházela strouha, jejíž funkce však není doposud jasně vysvětlena. Na stranách směrem k Vltavě tvořila opevnění pravděpodobně pouze samotná hradba, jejíž existenci se podařilo na několika místech archeologicky prokázat.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

(Č. rejstříku 100283)

Archeologická památka leží uprostřed Klánovického lesa u hájovny Nové Dvory.
Tvrziště je pozůstatkem vsi a dvora prvně jmenovaných k roku 1349. K roku 1586 jsou zmiňovány jako „pusté“. Nálezy z archeologického výzkumu z roku 1957 ukazují na vznik tvrze na přelomu 12. a 13. století.
Tvrziště je v terénu patrné jako zhruba čtvercová vyvýšenina na jejímž jižním okraji se nachází rybníček, snad pozůstatek vodního příkopu. Lokalita je porostlá smíšeným lesem.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

(Č. rejstříku 40792/ 1-1685)

Zříceniny hradu na ostrožně obtékané Kunratickým potokem severně od Kunratic.
Hrad založil Václav IV. r. 1411. Od r. 1412 zde pobýval a v roce zde také 1419 zemřel.
31. 12. 1420 oblehla hrad husitská vojska a 25.1. 1421 jej dobyla. Hrad byl vypálen a vydrancován. Zříceniny se dochovaly až do 19. stol. kdy byly poškozeny jednak lomem a dále byly nadzemní části strženy, aby nepřitahovaly pozornost výletníků.
Hrad nebyl vybaven předhradím. Od plochy ostrožny jej odděluje mohutný šíjový příkop.
Hrad má protáhlý obrys, proti možnému odstřelování protažený v břit a byl chráněn parkánovou hradbou. Hlavní stavbou byl obdélný věžovitý palác s přilehlým širokým schodištěm. Stavba Nového hradu ukončila vývoj hradní architektury Václava IV.
Přístup na zříceninu je buď z údolí po turistické značce, nebo po hřebeni z lesoparku.
 

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.