Odbor archeologie NPÚ Praha

Zakonzervovaná památka se nachází v zahradě před východním průčelím Gymnázia Jana Keplera na Hradčanech.

Jedná se o zbytky domu, ve kterém pobýval a zemřel Tycho de Brahe. Původně letohrádek Jakuba Kurze ze Senftenavy z doby kolem roku 1590. Ubourán při výstavbě barokního opevnění. Zůstaly sklepy a přízemí. Ty byly odkryty r. 1902 při bourání opevnění a opět zasypány. Znovu byly odkryty při stavbě nové školní budovy dnešního Gymnázia Jana Keplera. Památkový sbor hl. m. Prahy vyvíjel snahu o konzervaci zdiva a betonové zastřešení. V roce 1931 došlo k zakrytí pouze provizorní dřevěnou konstrukcí. Naposledy v r. 1937 nebyla přidělena finanční podpora. V 50. letech 20. století byla památka opět zasypána. V roce 2005 byla v místě památky plánována přístavba školní jídelny. Proběhl nový archeologický výzkum, při kterém po zaměření zdí byl změněn projekt přístavby tak, aby do jejich konstrukcí nezasahoval. V dnešní podobě jsou zbytky zdiva opět zakonzervovány pod povrchem zahrady a přístavbou jídelny. Viditelné zídky jsou náznakovou rekonstrukcí původního zdiva.

Tycho de Brahe byl dánský astronom a alchymista. Jeho astronomická pozorování se stala podkladem pro Keplerovy zákony. V závěru života působil na dvoře Rudolfa II. v Praze hlavně jako astrolog. V Praze také zemřel 24. října 1601 a je pochován v kostele Panny Marie před Týnem.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Opevnění Starého Města je rozsáhlý soubor nemovitých památek převážně archeologického charakteru a jen ojediněle zachovaných na povrchu, nebo přístupných v podzemí.
Opevnění bylo s největší pravděpodobností budováno v první polovině 13. století za vlády Václava I.
Obrannou funkci však poměrně brzy ztratilo po založení Nového Města pražského Karlem IV. Pozvolné rušení opevnění postupovalo několik století, až definitivně zaniklo roku 1784 po sjednocení pražských měst a následné zástavbě jeho trasy.
Opevnění se skládalo z hradební zdi 2 metry silné. Před ní se nacházel parkán široký až 18 metrů a zakončený parkánovou zdí na hraně příkopu. Mohutný příkop široký někde až 20 metrů a dosahující hloubky mezi 6 až 8 metry. Obě strany příkopu byly vyzděné kamennými opěrnými zdmi. Tuto podobu mělo opevnění v dnešní linii Národní tř., Příkopy a Revoluční ul. V této trase ještě procházela strouha, jejíž funkce však není doposud jasně vysvětlena. Na stranách směrem k Vltavě tvořila opevnění pravděpodobně pouze samotná hradba, jejíž existenci se podařilo na několika místech archeologicky prokázat.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

(Č. rejstříku 41260/ 1-1989)

Raně středověké hradiště na ploché pískovcové ostrožně v bývalé zámecké oboře jihovýchodně od Vinoře. Hradiště tvoří dva prostory obehnané valy a oddělené příkopem.
Větší areál nazývaný „Velké hradiště“ zaujímá severní trojúhelníkovou část ostrožny, je chráněn na východní a západní straně strmými svahy a po celém obvodu je opevněn valem
dosahujícím místy výšky až 3 m. Malé hradiště je též opevněno a má tvar obdélníku.
Nálezy keramiky datují hradiště jako slovanské, z 10. až 11. stol. n.l.
Nálezy z pozdější doby jsou patrně svědectvím o tvrzi „Hradiště“ uváděné v písemných pramenech v 16. a 17.stol.
 

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

(Č. rejstříku 41461/ 1-2117)

Výrazná vyvýšenina na severovýchod od jádra obce tvořená pískovci překrytými sprašovou návějí byla osídlována už od mladší doby kamenné.
Kamenné a kostěné nástroje i ozdobné předměty dokládají sídliště z pozdního období kultury s keramikou vypíchanou.
Vrcholné období osídlení bylo na konci starší doby bronzové. Výšinné sídliště kultury věteřovské.
Archeologický výzkum odhalil příkop o šířce 2,5 a hloubce 1,5m, který odděloval ostrožnu od předpolí. Dále byly nalezeny základy kůlové chaty a drobné plastiky zvířat.
Již od 19. století se postupně z obou stran ostrožny intenzivně těžil kámen a písek, takže z původní opevněné plochy dnes zbývá jen malá část.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.