Zapsané archeologické památky na území hl. m. Prahy
Na území hlavního města Prahy evidujeme 27 nemovitých památek zapsaných do Seznamu kulturních památek. Kromě městského opevnění se jich většina nalézá mimo Pražskou památkovou rezervaci. Zapsány jsou jak památky středověké (tvrziště, hrad, hradby), tak z pravěkého období (hradiště a výšinná sídliště).
V tabulce níže naleznete kulturní archeologické památky na území Prahy.
Kliknutím na lokalitu zobrazíte bližší informace.
| Památka | Obec | Lokalizace | Mapa turistická | Mapa katastrální |
|---|---|---|---|---|
| hradiště Zámka - výšinné opevněné sídliště | Praha 8 - Bohnice | Bohnice, Zámka, na ostrohu na pravém břehu Vltavy |
 |
 |
| tvrz v Čimicích - tvrziště | Praha 8 - Čimice | Čimice, na břehu vodní nádrže ve středu obce |
 |
|
| Baba - výšinné opevněné sídliště | Praha 6 - Dejvice | Dejvice, Na Babě, na ostrohuna levém břehu Vltavy |
 |
|
| Dubeček - výšinné sídliště | Praha 15 - Dubeč | Dubeč, na pahorku u části Dubeček |
 |
|
| Dívčí hrady - výšinné sídliště a zaniklý hrádek | Praha 5 – Hlubočepy, Radlice, Smíchov | Hlubočepy a Smíchov, návrší nad smíchovským břehem Vltavy |
 |
|
| hradiště Hostivař - výšinné opevněné sídliště | Praha 15 - Hostivař | Hostivař, na ostrožně nad meandry Botiče a Hostivařskou přehradou |
 |
|
| hradiště Butovice - výšinné opevněné sídliště | Praha 5 - Jinonice | Jinonice, na ostrohu nad Prokopským a Dalejským potokem |
 |
|
| tvrz Slavětice - tvrziště | Praha 21 - Klánovice | Klánovice, v Klánovickém lese u myslivny Nové Dvory |
 |
|
| hradiště Královice - výšinné opevněné sídliště a tvrz Královice - tvrz | Praha 22 - Královice | Královice, hradiště u sv. Markéty, ostrožna na sever od obce a tvrz ve středu obce |
 |
|
| Nový hrad - zřícenina hrádku | Praha 4 - Kunratice | Kunratice, na skalnatém ostrohu v Kunratickém lese |
 |
|
| polní opevnění před Novým hradem - obléhací tábor | Praha 4 - Kunratice | Kunratice, na skalnatém ostrohu v Kunratickém lese |
|
|
| kostel sv. Jana Evangelisty Na bojišti - zaniklý kostel | Praha 2 – Nové Město | Nové Město, č.p. 465 mezi ulicemi Kateřinská, Na Bojišti, Sokolská |
 |
|
| bývalý židovský hřbitov zvaný Židovská zahrada - pohřebiště | Praha 1 – Nové Město | Nové Město, mezi ulicemi Spálená, Vladislavova, Jungmannova, Lazarská |
 |
|
| městské opevnění novoměstské, část stojící, část zřícenina a archeologické stopy - opevnění | Praha 2 – Nové Město | Nové Město, obvod Pražské památkové rezervace |
 |
|
| kostel sv. Filipa a Jakuba - zaniklý kostel | Praha 5 - Smíchov | Smíchov, park na Arbesově nám., pod povrchem náměstí |
 |
|
|
městské opevnění staroměstské, část stojící a archeologické stopy - středověké opevnění |
Praha 1 – Staré Město | Staré Město a Josefov, obvod |
 |
|
| měšťanský dům U radnice - zaniklý románský dům | Praha 1 – Staré Město | Staré Město, nám. Franze Kafky, podzemí domu č.p. 24 |
 |
|
| hradiště nad Závistí – Šance - výšinné opevněné sídliště | Praha 12 – Točná, Zbraslav | Točná, Závist, na pravé straně Břežanského údolí |
 |
|
| hradiště Na Farkách - výšinné opevněné sídliště | Praha 7 - Troja | Troja, na ostrohu na pravém břehu Vltavy |
 |
|
| hradiště V Bažantnici - výšinné opevněné sídliště | Praha 19 - Vinoř | Vinoř, v jižní části parku Bažantnice |
 |
|
| hradiště V Obůrkách - výšinné opevněné sídliště | Praha 19 - Vinoř | Vinoř, ostrožna nad obcí |
 |
|
| hradiště Šárka - výšinné opevněné sídliště | Praha 6 – Liboc, Vokovice | Praha 6, přírodní areál Divoká Šárka a Džbán |
 |
|
| tvrz Václava IV. – Práče - tvrziště | Praha 10 - Záběhlice | Záběhlice, na dně Hamerského rybníka |
 |
|
| vrch Havlín - výšinné opevněné sídliště | Praha 16 - Zbraslav | Zbraslav, vrch nad obcí |
 |
|
| dům T. de Brahe - zakonzervovaná památka | Praha 6 - Hradčany | Hradčany, před východním průčelím Gymnázia Jana Keplera |
 |
|
| kaple sv. Matouše - zaniklá kaple | Praha 1 - Hradčany | rampa Černínského paláce na Loretánském náměstí |
 |
|
| historické sklepy ve Spálené ulici - zakonzervovaná památka | Praha 1 - Nové Město | pod obchodním domem Quadrio |
 |
Obrázky k textu
Kliknutím obrázek zvětšíte.
Kaple sv. Matouše
Ve 30. letech 20. století byla plánována nová úprava rampy před Černínským palácem.
V roce 1934 proběhl archeologický výzkum pod vedením Dr. Borkovského.
Při výzkumu byly postupně odkryty celé základy kaple sv. Matouše, zbytky dvou starších domů (Uzlaté koule, Mayerovský), a ještě starší hřbitov z 12. a 13. století zmiňovaný v Hájkově kronice.
Kaple byla postavena na místě zbouraných domů, které stály před Černínským palácem až do roku 1727. Barokní kapli navrhl F. M. Kaňka a byla vystavěna v letech 1727 – 1732. Byla to poměrně velká centrální stavba oválného půdorysu orientovaná hlavní osou od severu k jihu. Kostel byl v roce 1788 zbořen podle císařského výnosu o zrušení všech postraních kaplí.
Podle pověsti stával na těchto místech kostel sv. Matouše postavený Spytihněvem a bylo v něm prý uloženo tělo sv. Ludmily při převozu z Tetína do Prahy.
Při úpravě rampy architekt P. Janák zakomponoval zbytky kaple do nové terasy, na jejímž jižním okraji byl v dlažbě schematicky vyznačen půdorys bývalé kaple. Náhrobní kameny byly zazděny do opěrné zdi vedle cihlové terasy.
Obrázky k textu
Kliknutím obrázek zvětšíte.
Dům T. de Brahe - zakonzervovaná památka
Zakonzervovaná památka se nachází v zahradě před východním průčelím Gymnázia Jana Keplera na Hradčanech.
Jedná se o zbytky domu, ve kterém pobýval a zemřel Tycho de Brahe. Původně letohrádek Jakuba Kurze ze Senftenavy z doby kolem roku 1590. Ubourán při výstavbě barokního opevnění. Zůstaly sklepy a přízemí. Ty byly odkryty r. 1902 při bourání opevnění a opět zasypány. Znovu byly odkryty při stavbě nové školní budovy dnešního Gymnázia Jana Keplera. Památkový sbor hl. m. Prahy vyvíjel snahu o konzervaci zdiva a betonové zastřešení. V roce 1931 došlo k zakrytí pouze provizorní dřevěnou konstrukcí. Naposledy v r. 1937 nebyla přidělena finanční podpora. V 50. letech 20. století byla památka opět zasypána. V roce 2005 byla v místě památky plánována přístavba školní jídelny. Proběhl nový archeologický výzkum, při kterém po zaměření zdí byl změněn projekt přístavby tak, aby do jejich konstrukcí nezasahoval. V dnešní podobě jsou zbytky zdiva opět zakonzervovány pod povrchem zahrady a přístavbou jídelny. Viditelné zídky jsou náznakovou rekonstrukcí původního zdiva.
Tycho de Brahe byl dánský astronom a alchymista. Jeho astronomická pozorování se stala podkladem pro Keplerovy zákony. V závěru života působil na dvoře Rudolfa II. v Praze hlavně jako astrolog. V Praze také zemřel 24. října 1601 a je pochován v kostele Panny Marie před Týnem.
Obrázky k textu
Kliknutím obrázek zvětšíte.
Městské opevnění novoměstské, část stojící, část zřícenina a archeologické stopy
Opevnění Nového Města pražského je rozsáhlý soubor nemovitých kulturních památek. Menší část je zachovaná ve své intaktní nadzemní podobě, část je ve své fragmentární ukryta v podzemí pod současným povrchem (základy zdí, příkop), bezesporu některé úseky opevnění již byly v minulosti zcela zničeny a odstraněny.
Obrázky k textu
Kliknutím obrázek zvětšíte.
Městské opevnění staroměstské, část stojící a archeologické stopy - středověké opevnění
Opevnění Starého Města je rozsáhlý soubor nemovitých památek převážně archeologického charakteru a jen ojediněle zachovaných na povrchu, nebo přístupných v podzemí.
Opevnění bylo s největší pravděpodobností budováno v první polovině 13. století za vlády Václava I.
Obrannou funkci však poměrně brzy ztratilo po založení Nového Města pražského Karlem IV. Pozvolné rušení opevnění postupovalo několik století, až definitivně zaniklo roku 1784 po sjednocení pražských měst a následné zástavbě jeho trasy.
Opevnění se skládalo z hradební zdi 2 metry silné. Před ní se nacházel parkán široký až 18 metrů a zakončený parkánovou zdí na hraně příkopu. Mohutný příkop široký někde až 20 metrů a dosahující hloubky mezi 6 až 8 metry. Obě strany příkopu byly vyzděné kamennými opěrnými zdmi. Tuto podobu mělo opevnění v dnešní linii Národní tř., Příkopy a Revoluční ul. V této trase ještě procházela strouha, jejíž funkce však není doposud jasně vysvětlena. Na stranách směrem k Vltavě tvořila opevnění pravděpodobně pouze samotná hradba, jejíž existenci se podařilo na několika místech archeologicky prokázat.
Obrázky k textu
Kliknutím obrázek zvětšíte.
Hradiště nad Závistí – Šance - výšinné opevněné sídliště
(Č. rejstříku 11739/ 1-1879)
Poloha známá od konce 19. stol. také jako „Komořanské hradiště“, tvoří menší část oppida – keltského hradiště Závist, které se rozkládá na obou stranách rokle Břežanského potoka.
Celá soustava opevnění leží na pravém břehu Vltavy a vrchol Šance dosahuje výšky až 120 m nad ústím potoka do řeky. Prostor je ohraničen ze tří stran valy a příkopy vymezujícími plochu asi 15 ha. Osídlení je datováno v pozdní době bronzové a valy patrně pochází z pozdně laténského období na konci 2. stol př.n.l.
Konstrukce strmých sypaných valů s palisádou na koruně naznačuje souvislost s poslední vývojovou fází opevnění oppida. Opevnění bylo pravděpodobně využíváno i v novověku během třicetileté války. Z této doby patrně pochází i obdélníkový násep na sv. cípu hradiště. Rozsáhlost a složitost opevňovací soustavy však zatím nedovoluje jednoznačně stanovit souvislosti obou částí lokality.
Obrázky k textu
Kliknutím obrázek zvětšíte.
Tvrz v Čimicích
(Č. rejstříku 41374/ 1-2066)
Tvrz se nacházela na severní straně rybníka v Čimicích. Opevněna byla kruhovým příkopem a palisádovým plotem. Uvnitř stála věžovitá budova s kamenným přízemím
a dřevěným patrem. Tvrz jejíž stavební historie je kladena do 13. a 14. stol. zanikla pravděpodobně násilně na počátku 15. stol. Před tvrzí stál na tomto místě na počátku vrcholného středověku kamenný dům z kvádříkového zdiva (13. stol.).
Po skončení archeologického výzkumu v letech 1975 až 1983 byly odkryté pozůstatky
staveb opět zakryty a plocha parkově upravena.
Na jižní straně rybníka bylo doloženo ještě starší osídlení a to osady z mladší doby římské,
z období stěhování národů, a slovanské osídlení v 6. až 8. století n. l.
Památku najdete přímo v centru Čimic, vlevo od Čimické ulice z centra Prahy.
Obrázky k textu
Kliknutím obrázek zvětšíte.
Hradiště Na Farkách - výšinné opevněné sídliště
(Č. rejstříku 40978/ 1-1803)
Výšinné sídliště„Na Farkách“, též „Farky“, nebo „Nad Podhořím“ leží na pravém břehu Vltavy v Troji. Nevelká čtyřúhelníková ostrožna je na třech stranách ohraničená svahy a svou výhodnou polohou nad vltavským údolím s dalekým výhledem lákala k osídlení již v pozdní době kamenné – eneolitu. Do sprašového podloží byly zahloubeny objekty tzv. protořivnáčského stupně kultury kanelované (cca 3000 l. př.n.l.). V období věteřovské kultury (1500 př.n.l.) zde vznikla osada hrazená dvojí linií opevnění. Vnější, zřejmě palisádová hradba obepínala mnohem větší plochu, než je rozloha ostrožny. Základem vnitřní hradby, uzavírající vlastní ostrožnu, byla zeď z nasucho kladených kamenů. Nejvýznamnější osídlení pochází ze starší doby železné (halštat). V období mladší bylanské kultury (asi 600 př.n.l.) tu byla znovu vybudována osada obehnaná palisádou. Kromě obytných staveb zde byly výrobní objekty, zásobní jámy, hliník aj. V pozdním bylanském období se osada rozrostla daleko za hranice opevnění, které zaniklo. Nálezy svědčí o tom, že osídlení zde bylo ještě v časné době laténské. V současnosti památka těsně sousedí s bohnickým sídlištěm a je upravena jako archeologický skanzen.
Obrázky k textu
Kliknutím obrázek zvětšíte.
Baba - výšinné opevněné sídliště
(Č. rejstříku 40974/ 1-1801)
Výšinné opevněné sídliště, osídlené po celý pravěk. Nachází se na výrazném návrší ohraničeném na severozápadě a severu údolím Šáreckého potoka a na východě údolím Vltavy. Nadmořská výška 182 m, 100 m nad údolím řeky. Dominantou ostrožny je zřícenina Baba, původně viniční dům z druhé pol. 17. stol. romanticky upravený v 19. stol. Archeologickým výzkumem v letech 1974 – 1978 bylo prokázáno sídliště z pozdní doby kamenné kultury nálevkovitých pohárů. Archeologové z Muzea hlavního města Prahy zde nalezli také příkopy a stopy po palisádovém opevnění.
Cesta k památce vede z Hanspaulky od kostela sv. Matěje přes sídliště Baba.
Obrázky k textu
Kliknutím obrázek zvětšíte.
Hradiště V Bažantnici - výšinné opevněné sídliště
(Č. rejstříku 41260/ 1-1989)
Raně středověké hradiště na ploché pískovcové ostrožně v bývalé zámecké oboře jihovýchodně od Vinoře. Hradiště tvoří dva prostory obehnané valy a oddělené příkopem.
Větší areál nazývaný „Velké hradiště“ zaujímá severní trojúhelníkovou část ostrožny, je chráněn na východní a západní straně strmými svahy a po celém obvodu je opevněn valem
dosahujícím místy výšky až 3 m. Malé hradiště je též opevněno a má tvar obdélníku.
Nálezy keramiky datují hradiště jako slovanské, z 10. až 11. stol. n.l.
Nálezy z pozdější doby jsou patrně svědectvím o tvrzi „Hradiště“ uváděné v písemných pramenech v 16. a 17.stol.
Obrázky k textu
Kliknutím obrázek zvětšíte.
