Publikováno dne: 06. 09. 2010

Zapsané archeologické památky na území hl. m. Prahy

Na území hlavního města Prahy evidujeme 27 nemovitých památek zapsaných do Seznamu kulturních památek. Kromě městského opevnění se jich většina nalézá mimo Pražskou památkovou rezervaci. Zapsány jsou jak památky středověké (tvrziště, hrad, hradby), tak z pravěkého období (hradiště a výšinná sídliště).

V tabulce níže naleznete kulturní archeologické památky na území Prahy.

Kliknutím na lokalitu zobrazíte bližší informace.

Památka Obec Lokalizace Mapa turistická Mapa katastrální
hradiště Zámka - výšinné opevněné sídliště Praha 8 - Bohnice Bohnice, Zámka, na ostrohu na pravém břehu Vltavy jpg pdf
tvrz v Čimicích - tvrziště Praha 8 - Čimice Čimice, na břehu vodní nádrže ve středu obce jpg pdf
Baba - výšinné opevněné sídliště Praha 6 - Dejvice Dejvice, Na Babě, na ostrohuna levém břehu Vltavy jpg pdf
Dubeček - výšinné sídliště Praha 15 - Dubeč Dubeč, na pahorku u části Dubeček jpg pdf
Dívčí hrady - výšinné sídliště a zaniklý hrádek Praha 5 – Hlubočepy, Radlice, Smíchov Hlubočepy a Smíchov, návrší nad smíchovským břehem Vltavy jpg pdf
hradiště Hostivař - výšinné opevněné sídliště Praha 15 - Hostivař Hostivař, na ostrožně nad meandry Botiče a Hostivařskou přehradou jpg pdf
hradiště Butovice - výšinné opevněné sídliště Praha 5 - Jinonice Jinonice, na ostrohu nad Prokopským a Dalejským potokem jpg pdf
tvrz Slavětice - tvrziště Praha 21 - Klánovice Klánovice, v Klánovickém lese u myslivny Nové Dvory jpg pdf
hradiště Královice - výšinné opevněné sídliště a tvrz Královice - tvrz Praha 22 - Královice Královice, hradiště u sv. Markéty, ostrožna na sever od obce a tvrz ve středu obce jpg pdf
Nový hrad - zřícenina hrádku Praha 4 - Kunratice Kunratice, na skalnatém ostrohu v Kunratickém lese jpg pdf
polní opevnění před Novým hradem - obléhací tábor Praha 4 - Kunratice Kunratice, na skalnatém ostrohu v Kunratickém lese jpg pdf
kostel sv. Jana Evangelisty Na bojišti - zaniklý kostel Praha 2 – Nové Město Nové Město, č.p. 465 mezi ulicemi Kateřinská, Na Bojišti, Sokolská jpg pdf
bývalý židovský hřbitov zvaný Židovská zahrada - pohřebiště Praha 1 – Nové Město Nové Město, mezi ulicemi Spálená, Vladislavova, Jungmannova, Lazarská jpg pdf
městské opevnění novoměstské, část stojící, část zřícenina a archeologické stopy - opevnění Praha 2 – Nové Město Nové Město, obvod Pražské památkové rezervace jpg  
kostel sv. Filipa a Jakuba - zaniklý kostel Praha 5 - Smíchov Smíchov, park na Arbesově nám., pod povrchem náměstí jpg pdf
městské opevnění staroměstské, část stojící a archeologické stopy
- středověké opevnění
Praha 1 – Staré Město Staré Město a Josefov, obvod jpg pdf
měšťanský dům U radnice - zaniklý románský dům Praha 1 – Staré Město Staré Město, nám. Franze Kafky, podzemí domu č.p. 24 jpg pdf
hradiště nad Závistí – Šance - výšinné opevněné sídliště Praha 12 – Točná, Zbraslav Točná, Závist, na pravé straně Břežanského údolí jpg pdf
hradiště Na Farkách - výšinné opevněné sídliště Praha 7 - Troja Troja, na ostrohu na pravém břehu Vltavy jpg pdf
hradiště V Bažantnici - výšinné opevněné sídliště Praha 19 - Vinoř Vinoř, v jižní části parku Bažantnice jpg pdf
hradiště V Obůrkách - výšinné opevněné sídliště Praha 19 - Vinoř Vinoř, ostrožna nad obcí jpg pdf
hradiště Šárka - výšinné opevněné sídliště Praha 6 – Liboc, Vokovice Praha 6, přírodní areál Divoká Šárka a Džbán jpg pdf
tvrz Václava IV. – Práče - tvrziště Praha 10 - Záběhlice Záběhlice, na dně Hamerského rybníka jpg pdf
vrch Havlín - výšinné opevněné sídliště Praha 16 - Zbraslav Zbraslav, vrch nad obcí jpg pdf
dům T. de Brahe - zakonzervovaná památka Praha 6 - Hradčany Hradčany, před východním průčelím Gymnázia Jana Keplera jpg pdf
kaple sv. Matouše - zaniklá kaple Praha 1 - Hradčany rampa Černínského paláce na Loretánském náměstí jpg pdf
historické sklepy ve Spálené ulici - zakonzervovaná památka Praha 1 - Nové Město pod obchodním domem Quadrio jpg  

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Publikováno dne: 29. 09. 2015

Kaple sv. Matouše

Ve 30. letech 20. století byla plánována nová úprava rampy před Černínským palácem.

V roce 1934 proběhl archeologický výzkum pod vedením Dr. Borkovského.

Při výzkumu byly postupně odkryty celé základy kaple sv. Matouše, zbytky dvou starších domů (Uzlaté koule, Mayerovský), a ještě starší hřbitov z 12. a 13. století zmiňovaný v Hájkově kronice.

Kaple byla postavena na místě zbouraných domů, které stály před Černínským palácem až do roku 1727. Barokní kapli navrhl F. M. Kaňka a byla vystavěna v letech 1727 – 1732. Byla to poměrně velká centrální stavba oválného půdorysu orientovaná hlavní osou od severu k jihu. Kostel byl v roce 1788 zbořen podle císařského výnosu o zrušení všech postraních kaplí.

Podle pověsti stával na těchto místech kostel sv. Matouše postavený Spytihněvem a bylo v něm prý uloženo tělo sv. Ludmily při převozu z Tetína do Prahy.

Při úpravě rampy architekt P. Janák zakomponoval zbytky kaple do nové terasy, na jejímž jižním okraji byl v dlažbě schematicky vyznačen půdorys bývalé kaple. Náhrobní kameny byly zazděny do opěrné zdi vedle cihlové terasy.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Autor: Dům T. de Brahe
Publikováno dne: 25. 09. 2015

Dům T. de Brahe - zakonzervovaná památka

Zakonzervovaná památka se nachází v zahradě před východním průčelím Gymnázia Jana Keplera na Hradčanech.

Jedná se o zbytky domu, ve kterém pobýval a zemřel Tycho de Brahe. Původně letohrádek Jakuba Kurze ze Senftenavy z doby kolem roku 1590. Ubourán při výstavbě barokního opevnění. Zůstaly sklepy a přízemí. Ty byly odkryty r. 1902 při bourání opevnění a opět zasypány. Znovu byly odkryty při stavbě nové školní budovy dnešního Gymnázia Jana Keplera. Památkový sbor hl. m. Prahy vyvíjel snahu o konzervaci zdiva a betonové zastřešení. V roce 1931 došlo k zakrytí pouze provizorní dřevěnou konstrukcí. Naposledy v r. 1937 nebyla přidělena finanční podpora. V 50. letech 20. století byla památka opět zasypána. V roce 2005 byla v místě památky plánována přístavba školní jídelny. Proběhl nový archeologický výzkum, při kterém po zaměření zdí byl změněn projekt přístavby tak, aby do jejich konstrukcí nezasahoval. V dnešní podobě jsou zbytky zdiva opět zakonzervovány pod povrchem zahrady a přístavbou jídelny. Viditelné zídky jsou náznakovou rekonstrukcí původního zdiva.

Tycho de Brahe byl dánský astronom a alchymista. Jeho astronomická pozorování se stala podkladem pro Keplerovy zákony. V závěru života působil na dvoře Rudolfa II. v Praze hlavně jako astrolog. V Praze také zemřel 24. října 1601 a je pochován v kostele Panny Marie před Týnem.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Autor: Vladimír Gut
Publikováno dne: 10. 01. 2012

Městské opevnění novoměstské, část stojící, část zřícenina a archeologické stopy

Opevnění Nového Města pražského je rozsáhlý soubor nemovitých kulturních památek. Menší část je zachovaná ve své intaktní nadzemní podobě, část je ve své fragmentární ukryta v podzemí pod současným povrchem (základy zdí, příkop), bezesporu některé úseky opevnění již byly v minulosti zcela zničeny a odstraněny.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Publikováno dne: 24. 02. 2011

Městské opevnění staroměstské, část stojící a archeologické stopy - středověké opevnění

Opevnění Starého Města je rozsáhlý soubor nemovitých památek převážně archeologického charakteru a jen ojediněle zachovaných na povrchu, nebo přístupných v podzemí.
Opevnění bylo s největší pravděpodobností budováno v první polovině 13. století za vlády Václava I.
Obrannou funkci však poměrně brzy ztratilo po založení Nového Města pražského Karlem IV. Pozvolné rušení opevnění postupovalo několik století, až definitivně zaniklo roku 1784 po sjednocení pražských měst a následné zástavbě jeho trasy.
Opevnění se skládalo z hradební zdi 2 metry silné. Před ní se nacházel parkán široký až 18 metrů a zakončený parkánovou zdí na hraně příkopu. Mohutný příkop široký někde až 20 metrů a dosahující hloubky mezi 6 až 8 metry. Obě strany příkopu byly vyzděné kamennými opěrnými zdmi. Tuto podobu mělo opevnění v dnešní linii Národní tř., Příkopy a Revoluční ul. V této trase ještě procházela strouha, jejíž funkce však není doposud jasně vysvětlena. Na stranách směrem k Vltavě tvořila opevnění pravděpodobně pouze samotná hradba, jejíž existenci se podařilo na několika místech archeologicky prokázat.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Publikováno dne: 06. 09. 2010

Kunratice - Nový hrad - zřícenina hrádku

(Č. rejstříku 40792/ 1-1685)

Zříceniny hradu na ostrožně obtékané Kunratickým potokem severně od Kunratic.
Hrad založil Václav IV. r. 1411. Od r. 1412 zde pobýval a v roce zde také 1419 zemřel.
31. 12. 1420 oblehla hrad husitská vojska a 25.1. 1421 jej dobyla. Hrad byl vypálen a vydrancován. Zříceniny se dochovaly až do 19. stol. kdy byly poškozeny jednak lomem a dále byly nadzemní části strženy, aby nepřitahovaly pozornost výletníků.
Hrad nebyl vybaven předhradím. Od plochy ostrožny jej odděluje mohutný šíjový příkop.
Hrad má protáhlý obrys, proti možnému odstřelování protažený v břit a byl chráněn parkánovou hradbou. Hlavní stavbou byl obdélný věžovitý palác s přilehlým širokým schodištěm. Stavba Nového hradu ukončila vývoj hradní architektury Václava IV.
Přístup na zříceninu je buď z údolí po turistické značce, nebo po hřebeni z lesoparku.
 

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Publikováno dne: 06. 09. 2010

Polní opevnění před Novým hradem - obléhací tábor

(Č. rejstříku 40793/ 1-1686)

Velmi dobře zachovaný obléhací tábor na ploše před Novým hradem u Kunratic. Asi 140 m proti hradu byl vyhlouben příkop a zbudován val. Před ním vybíhal přibližovací zákop – sapa. Na opačné straně tábor chránil dvojitý val posílený čtyřmi baštami. Na ploše tábora stála jednoduchá patrně dřevěná obydlí na způsob zemnic. Opevnění a zemnice jsou dodnes v terénu dobře viditelné.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Publikováno dne: 06. 09. 2010

Kostel sv. Jana Evangelisty Na bojišti - zaniklý kostel

(Č. rejstříku 41364/ 1-2060)

Kostel se nacházel mezi dnešními ulicemi Kateřinská, Ječná, Sokolská a Na Bojišti.
Románský kostel byl postaven Alžbětou Uherskou, manželkou knížete Bedřicha I. (z rodu Přemyslovců), na počest jeho vítězství nad Soběslavem II. 27. 1. 1179.
Vysvěcen byl roku 1183, pobořen za husitských bouří. V 15. století uváděn jako pustý. Ještě na prospektu Prahy z roku 1636 je vidět pobořený kostel s věží. Zcela zanikl za třicetileté války.
Jde o známý typ kostela o obdélníkové lodi s tribunou a polokruhovou apsidou. Na západní straně byla přistavěná věž čtvercového půdorysu. Nadzemní zdivo bylo kvádříkové. Vchod byl na jižní straně.
Nalezená východní část základů a zdiva lodi s apsidou byla archeologicky prozkoumána a poté odstraněna při stavbě Štefánikova důstojnického domu a domu Spolku čs. lékařů v r. 1929. Západní část základového zdiva lodi a věže byla odkryta při archeologickém výzkumu v letech 1982-83. Nález je zachován zakrytý na dvoře dnešní novostavby v Kateřinské ulici.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Publikováno dne: 06. 09. 2010

Bývalý židovský hřbitov zvaný Židovská zahrada - pohřebiště

(Č. rejstříku 50198/ 1-2266)

Židovský hřbitov zvaný „Židovská zahrada“ zaujímal ve středověku prostor mezi ulicemi Spálenou, Jungmannovou a Lazarskou na Novém Městě pražském. Na základě výkladu písemných pramenů je předpokládáno, že hřbitov byl založen v průběhu vlády krále Přemysla Otakara II. na sporadicky zastavěných pozemcích jižně od osady Újezd sv. Martina. Bezpečná existence tohoto židovského hřbitova je doložena až roku 1478, kdy výnosem krále Vladislava Jagellonského došlo k jeho zrušení a rozparcelování na měšťanské domy.
Hřbitov je starší než známější, dodnes zachovaný, židovský hřbitov na Josefově. Během záchranného archeologického výzkumu v letech 1997 až 2000 zde bylo odhaleno na 400 hrobů. V letech 2009 až 2013 byla ověřena severní hranice nekropole na rozhraní mezi Purkyňovou ulicí a novostavbou multifunkčního objektu Quadrio.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Publikováno dne: 06. 09. 2010

Kostel sv. Filipa a Jakuba - zaniklý kostel

(Č. rejstříku 100262)

Zbytky zdiva a základů kostela leží pod povrchem severní části parku na Arbesově náměstí.
Jedná se o nejstarší architektonickou církevní památku na území Smíchova.
Doba vzniku stavby není doložena, podle způsobu stavby v románském slohu pochází snad z 11. nebo počátku 12. století. R. 1333 je poprvé zmiňován jako farní kostel.
V 15. nebo začátkem 16. století je na jižní straně přistavěno přízemí věže.
Při barokní přestavbě r. 1749 byla loď prodloužena západním směrem a přistavěn transept.
V prvním patře věže vznikla zvonice.
R. 1891 je kostel zbořen a stavební materiál byl použit na stavbu nového kostela stejného zasvěcení na hřbitově Malvazinky (1894 – 1896). Byly tam přeneseny i plastiky F.M. Brokoffa.
R. 1956 provedl I. Borkovský archeologický průzkum z důvodu nové parkové úpravy náměstí. Výzkum upřesnil rozměry a posloupnost stavebních fází kostela.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.