Publikováno dne: 06. 09. 2010

Zapsané archeologické památky na území hl. m. Prahy

Na území hlavního města Prahy evidujeme 27 nemovitých památek zapsaných do Seznamu kulturních památek. Kromě městského opevnění se jich většina nalézá mimo Pražskou památkovou rezervaci. Zapsány jsou jak památky středověké (tvrziště, hrad, hradby), tak z pravěkého období (hradiště a výšinná sídliště).

V tabulce níže naleznete kulturní archeologické památky na území Prahy.

Kliknutím na lokalitu zobrazíte bližší informace.

Památka Obec Lokalizace Mapa turistická Mapa katastrální
hradiště Zámka - výšinné opevněné sídliště Praha 8 - Bohnice Bohnice, Zámka, na ostrohu na pravém břehu Vltavy jpg pdf
tvrz v Čimicích - tvrziště Praha 8 - Čimice Čimice, na břehu vodní nádrže ve středu obce jpg pdf
Baba - výšinné opevněné sídliště Praha 6 - Dejvice Dejvice, Na Babě, na ostrohuna levém břehu Vltavy jpg pdf
Dubeček - výšinné sídliště Praha 15 - Dubeč Dubeč, na pahorku u části Dubeček jpg pdf
Dívčí hrady - výšinné sídliště a zaniklý hrádek Praha 5 – Hlubočepy, Radlice, Smíchov Hlubočepy a Smíchov, návrší nad smíchovským břehem Vltavy jpg pdf
hradiště Hostivař - výšinné opevněné sídliště Praha 15 - Hostivař Hostivař, na ostrožně nad meandry Botiče a Hostivařskou přehradou jpg pdf
hradiště Butovice - výšinné opevněné sídliště Praha 5 - Jinonice Jinonice, na ostrohu nad Prokopským a Dalejským potokem jpg pdf
tvrz Slavětice - tvrziště Praha 21 - Klánovice Klánovice, v Klánovickém lese u myslivny Nové Dvory jpg pdf
hradiště Královice - výšinné opevněné sídliště a tvrz Královice - tvrz Praha 22 - Královice Královice, hradiště u sv. Markéty, ostrožna na sever od obce a tvrz ve středu obce jpg pdf
Nový hrad - zřícenina hrádku Praha 4 - Kunratice Kunratice, na skalnatém ostrohu v Kunratickém lese jpg pdf
polní opevnění před Novým hradem - obléhací tábor Praha 4 - Kunratice Kunratice, na skalnatém ostrohu v Kunratickém lese jpg pdf
kostel sv. Jana Evangelisty Na bojišti - zaniklý kostel Praha 2 – Nové Město Nové Město, č.p. 465 mezi ulicemi Kateřinská, Na Bojišti, Sokolská jpg pdf
bývalý židovský hřbitov zvaný Židovská zahrada - pohřebiště Praha 1 – Nové Město Nové Město, mezi ulicemi Spálená, Vladislavova, Jungmannova, Lazarská jpg pdf
městské opevnění novoměstské, část stojící, část zřícenina a archeologické stopy - opevnění Praha 2 – Nové Město Nové Město, obvod Pražské památkové rezervace jpg  
kostel sv. Filipa a Jakuba - zaniklý kostel Praha 5 - Smíchov Smíchov, park na Arbesově nám., pod povrchem náměstí jpg pdf
městské opevnění staroměstské, část stojící a archeologické stopy
- středověké opevnění
Praha 1 – Staré Město Staré Město a Josefov, obvod jpg pdf
měšťanský dům U radnice - zaniklý románský dům Praha 1 – Staré Město Staré Město, nám. Franze Kafky, podzemí domu č.p. 24 jpg pdf
hradiště nad Závistí – Šance - výšinné opevněné sídliště Praha 12 – Točná, Zbraslav Točná, Závist, na pravé straně Břežanského údolí jpg pdf
hradiště Na Farkách - výšinné opevněné sídliště Praha 7 - Troja Troja, na ostrohu na pravém břehu Vltavy jpg pdf
hradiště V Bažantnici - výšinné opevněné sídliště Praha 19 - Vinoř Vinoř, v jižní části parku Bažantnice jpg pdf
hradiště V Obůrkách - výšinné opevněné sídliště Praha 19 - Vinoř Vinoř, ostrožna nad obcí jpg pdf
hradiště Šárka - výšinné opevněné sídliště Praha 6 – Liboc, Vokovice Praha 6, přírodní areál Divoká Šárka a Džbán jpg pdf
tvrz Václava IV. – Práče - tvrziště Praha 10 - Záběhlice Záběhlice, na dně Hamerského rybníka jpg pdf
vrch Havlín - výšinné opevněné sídliště Praha 16 - Zbraslav Zbraslav, vrch nad obcí jpg pdf
dům T. de Brahe - zakonzervovaná památka Praha 6 - Hradčany Hradčany, před východním průčelím Gymnázia Jana Keplera jpg pdf
kaple sv. Matouše - zaniklá kaple Praha 1 - Hradčany rampa Černínského paláce na Loretánském náměstí jpg pdf
historické sklepy ve Spálené ulici - zakonzervovaná památka Praha 1 - Nové Město pod obchodním domem Quadrio jpg  

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Publikováno dne: 29. 09. 2015

Kaple sv. Matouše

Ve 30. letech 20. století byla plánována nová úprava rampy před Černínským palácem.

V roce 1934 proběhl archeologický výzkum pod vedením Dr. Borkovského.

Při výzkumu byly postupně odkryty celé základy kaple sv. Matouše, zbytky dvou starších domů (Uzlaté koule, Mayerovský), a ještě starší hřbitov z 12. a 13. století zmiňovaný v Hájkově kronice.

Kaple byla postavena na místě zbouraných domů, které stály před Černínským palácem až do roku 1727. Barokní kapli navrhl F. M. Kaňka a byla vystavěna v letech 1727 – 1732. Byla to poměrně velká centrální stavba oválného půdorysu orientovaná hlavní osou od severu k jihu. Kostel byl v roce 1788 zbořen podle císařského výnosu o zrušení všech postraních kaplí.

Podle pověsti stával na těchto místech kostel sv. Matouše postavený Spytihněvem a bylo v něm prý uloženo tělo sv. Ludmily při převozu z Tetína do Prahy.

Při úpravě rampy architekt P. Janák zakomponoval zbytky kaple do nové terasy, na jejímž jižním okraji byl v dlažbě schematicky vyznačen půdorys bývalé kaple. Náhrobní kameny byly zazděny do opěrné zdi vedle cihlové terasy.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Autor: Dům T. de Brahe
Publikováno dne: 25. 09. 2015

Dům T. de Brahe - zakonzervovaná památka

Zakonzervovaná památka se nachází v zahradě před východním průčelím Gymnázia Jana Keplera na Hradčanech.

Jedná se o zbytky domu, ve kterém pobýval a zemřel Tycho de Brahe. Původně letohrádek Jakuba Kurze ze Senftenavy z doby kolem roku 1590. Ubourán při výstavbě barokního opevnění. Zůstaly sklepy a přízemí. Ty byly odkryty r. 1902 při bourání opevnění a opět zasypány. Znovu byly odkryty při stavbě nové školní budovy dnešního Gymnázia Jana Keplera. Památkový sbor hl. m. Prahy vyvíjel snahu o konzervaci zdiva a betonové zastřešení. V roce 1931 došlo k zakrytí pouze provizorní dřevěnou konstrukcí. Naposledy v r. 1937 nebyla přidělena finanční podpora. V 50. letech 20. století byla památka opět zasypána. V roce 2005 byla v místě památky plánována přístavba školní jídelny. Proběhl nový archeologický výzkum, při kterém po zaměření zdí byl změněn projekt přístavby tak, aby do jejich konstrukcí nezasahoval. V dnešní podobě jsou zbytky zdiva opět zakonzervovány pod povrchem zahrady a přístavbou jídelny. Viditelné zídky jsou náznakovou rekonstrukcí původního zdiva.

Tycho de Brahe byl dánský astronom a alchymista. Jeho astronomická pozorování se stala podkladem pro Keplerovy zákony. V závěru života působil na dvoře Rudolfa II. v Praze hlavně jako astrolog. V Praze také zemřel 24. října 1601 a je pochován v kostele Panny Marie před Týnem.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Autor: Vladimír Gut
Publikováno dne: 10. 01. 2012

Městské opevnění novoměstské, část stojící, část zřícenina a archeologické stopy

Opevnění Nového Města pražského je rozsáhlý soubor nemovitých kulturních památek. Menší část je zachovaná ve své intaktní nadzemní podobě, část je ve své fragmentární ukryta v podzemí pod současným povrchem (základy zdí, příkop), bezesporu některé úseky opevnění již byly v minulosti zcela zničeny a odstraněny.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Publikováno dne: 24. 02. 2011

Městské opevnění staroměstské, část stojící a archeologické stopy - středověké opevnění

Opevnění Starého Města je rozsáhlý soubor nemovitých památek převážně archeologického charakteru a jen ojediněle zachovaných na povrchu, nebo přístupných v podzemí.
Opevnění bylo s největší pravděpodobností budováno v první polovině 13. století za vlády Václava I.
Obrannou funkci však poměrně brzy ztratilo po založení Nového Města pražského Karlem IV. Pozvolné rušení opevnění postupovalo několik století, až definitivně zaniklo roku 1784 po sjednocení pražských měst a následné zástavbě jeho trasy.
Opevnění se skládalo z hradební zdi 2 metry silné. Před ní se nacházel parkán široký až 18 metrů a zakončený parkánovou zdí na hraně příkopu. Mohutný příkop široký někde až 20 metrů a dosahující hloubky mezi 6 až 8 metry. Obě strany příkopu byly vyzděné kamennými opěrnými zdmi. Tuto podobu mělo opevnění v dnešní linii Národní tř., Příkopy a Revoluční ul. V této trase ještě procházela strouha, jejíž funkce však není doposud jasně vysvětlena. Na stranách směrem k Vltavě tvořila opevnění pravděpodobně pouze samotná hradba, jejíž existenci se podařilo na několika místech archeologicky prokázat.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Publikováno dne: 06. 09. 2010

Měšťanský dům U radnice - zaniklý románský dům

(Č. rejstříku 54861)

Budova na dnešním Kafkově náměstí je významnou památkou v nebarokním slohu. Architekt
R. Kříženecký vytvořil volnou repliku prelatury slovanských benediktinů, která stála u kostela
sv. Mikuláše, a v roce 1898 byla zbourána. Portál vstupních dveří je přenesený originál z původní budovy prelatury.
V domě se narodil Franz Kafka, což připomíná pamětní deska na nároží.
V suterénu domu se nacházejí zbytky dvou románských domů. Jeden z nich z 1. čtvrtiny 13. stol
byl věžového charakteru, čemuž odpovídá středověký název domu „U věže“. (Na půdorysu je věžový dům označený jako objekt B.)

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Publikováno dne: 06. 09. 2010

Hradiště nad Závistí – Šance - výšinné opevněné sídliště

(Č. rejstříku 11739/ 1-1879)

Poloha známá od konce 19. stol. také jako „Komořanské hradiště“, tvoří menší část oppida – keltského hradiště Závist, které se rozkládá na obou stranách rokle Břežanského potoka.
Celá soustava opevnění leží na pravém břehu Vltavy a vrchol Šance dosahuje výšky až 120 m nad ústím potoka do řeky. Prostor je ohraničen ze tří stran valy a příkopy vymezujícími plochu asi 15 ha. Osídlení je datováno v pozdní době bronzové a valy patrně pochází z pozdně laténského období na konci 2. stol př.n.l.
Konstrukce strmých sypaných valů s palisádou na koruně naznačuje souvislost s poslední vývojovou fází opevnění oppida. Opevnění bylo pravděpodobně využíváno i v novověku během třicetileté války. Z této doby patrně pochází i obdélníkový násep na sv. cípu hradiště. Rozsáhlost a složitost opevňovací soustavy však zatím nedovoluje jednoznačně stanovit souvislosti obou částí lokality.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Publikováno dne: 06. 09. 2010

Tvrz v Čimicích

(Č. rejstříku 41374/ 1-2066)

Tvrz se nacházela na severní straně rybníka v Čimicích. Opevněna byla kruhovým příkopem a palisádovým plotem. Uvnitř stála věžovitá budova s kamenným přízemím
a dřevěným patrem. Tvrz jejíž stavební historie je kladena do 13. a 14. stol. zanikla pravděpodobně násilně na počátku 15. stol. Před tvrzí stál na tomto místě na počátku vrcholného středověku kamenný dům z kvádříkového zdiva (13. stol.).
Po skončení archeologického výzkumu v letech 1975 až 1983 byly odkryté pozůstatky
staveb opět zakryty a plocha parkově upravena.
Na jižní straně rybníka bylo doloženo ještě starší osídlení a to osady z mladší doby římské,
z období stěhování národů, a slovanské osídlení v 6. až 8. století n. l.
Památku najdete přímo v centru Čimic, vlevo od Čimické ulice z centra Prahy.
 

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Publikováno dne: 06. 09. 2010

Hradiště Na Farkách - výšinné opevněné sídliště

(Č. rejstříku 40978/ 1-1803)

Výšinné sídliště„Na Farkách“, též „Farky“, nebo „Nad Podhořím“ leží na pravém břehu Vltavy v Troji. Nevelká čtyřúhelníková ostrožna je na třech stranách ohraničená svahy a svou výhodnou polohou nad vltavským údolím s dalekým výhledem lákala k osídlení již v pozdní době kamenné – eneolitu. Do sprašového podloží byly zahloubeny objekty tzv. protořivnáčského stupně kultury kanelované (cca 3000 l. př.n.l.). V období věteřovské kultury (1500 př.n.l.) zde vznikla osada hrazená dvojí linií opevnění. Vnější, zřejmě palisádová hradba obepínala mnohem větší plochu, než je rozloha ostrožny. Základem vnitřní hradby, uzavírající vlastní ostrožnu, byla zeď z nasucho kladených kamenů. Nejvýznamnější osídlení pochází ze starší doby železné (halštat). V období mladší bylanské kultury (asi 600 př.n.l.) tu byla znovu vybudována osada obehnaná palisádou. Kromě obytných staveb zde byly výrobní objekty, zásobní jámy, hliník aj. V pozdním bylanském období se osada rozrostla daleko za hranice opevnění, které zaniklo. Nálezy svědčí o tom, že osídlení zde bylo ještě v časné době laténské. V současnosti památka těsně sousedí s bohnickým sídlištěm a je upravena jako archeologický skanzen.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Publikováno dne: 06. 09. 2010

Baba - výšinné opevněné sídliště

(Č. rejstříku 40974/ 1-1801)

Výšinné opevněné sídliště, osídlené po celý pravěk. Nachází se na výrazném návrší ohraničeném na severozápadě a severu údolím Šáreckého potoka a na východě údolím Vltavy. Nadmořská výška 182 m, 100 m nad údolím řeky. Dominantou ostrožny je zřícenina Baba, původně viniční dům z druhé pol. 17. stol. romanticky upravený v 19. stol. Archeologickým výzkumem v letech 1974 – 1978 bylo prokázáno sídliště z pozdní doby kamenné kultury nálevkovitých pohárů. Archeologové z Muzea hlavního města Prahy zde nalezli také příkopy a stopy po palisádovém opevnění.
Cesta k památce vede z Hanspaulky od kostela sv. Matěje přes sídliště Baba.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.