Publikováno dne: 06. 09. 2010

Kostel sv. Jana Evangelisty Na bojišti - zaniklý kostel

(Č. rejstříku 41364/ 1-2060)

Kostel se nacházel mezi dnešními ulicemi Kateřinská, Ječná, Sokolská a Na Bojišti.
Románský kostel byl postaven Alžbětou Uherskou, manželkou knížete Bedřicha I. (z rodu Přemyslovců), na počest jeho vítězství nad Soběslavem II. 27. 1. 1179.
Vysvěcen byl roku 1183, pobořen za husitských bouří. V 15. století uváděn jako pustý. Ještě na prospektu Prahy z roku 1636 je vidět pobořený kostel s věží. Zcela zanikl za třicetileté války.
Jde o známý typ kostela o obdélníkové lodi s tribunou a polokruhovou apsidou. Na západní straně byla přistavěná věž čtvercového půdorysu. Nadzemní zdivo bylo kvádříkové. Vchod byl na jižní straně.
Nalezená východní část základů a zdiva lodi s apsidou byla archeologicky prozkoumána a poté odstraněna při stavbě Štefánikova důstojnického domu a domu Spolku čs. lékařů v r. 1929. Západní část základového zdiva lodi a věže byla odkryta při archeologickém výzkumu v letech 1982-83. Nález je zachován zakrytý na dvoře dnešní novostavby v Kateřinské ulici.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Publikováno dne: 06. 09. 2010

Bývalý židovský hřbitov zvaný Židovská zahrada - pohřebiště

(Č. rejstříku 50198/ 1-2266)

Židovský hřbitov zvaný „Židovská zahrada“ zaujímal ve středověku prostor mezi ulicemi Spálenou, Jungmannovou a Lazarskou na Novém Městě pražském. Na základě výkladu písemných pramenů je předpokládáno, že hřbitov byl založen v průběhu vlády krále Přemysla Otakara II. na sporadicky zastavěných pozemcích jižně od osady Újezd sv. Martina. Bezpečná existence tohoto židovského hřbitova je doložena až roku 1478, kdy výnosem krále Vladislava Jagellonského došlo k jeho zrušení a rozparcelování na měšťanské domy.
Hřbitov je starší než známější, dodnes zachovaný, židovský hřbitov na Josefově. Během záchranného archeologického výzkumu v letech 1997 až 2000 zde bylo odhaleno na 400 hrobů. V letech 2009 až 2013 byla ověřena severní hranice nekropole na rozhraní mezi Purkyňovou ulicí a novostavbou multifunkčního objektu Quadrio.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Publikováno dne: 06. 09. 2010

Kostel sv. Filipa a Jakuba - zaniklý kostel

(Č. rejstříku 100262)

Zbytky zdiva a základů kostela leží pod povrchem severní části parku na Arbesově náměstí.
Jedná se o nejstarší architektonickou církevní památku na území Smíchova.
Doba vzniku stavby není doložena, podle způsobu stavby v románském slohu pochází snad z 11. nebo počátku 12. století. R. 1333 je poprvé zmiňován jako farní kostel.
V 15. nebo začátkem 16. století je na jižní straně přistavěno přízemí věže.
Při barokní přestavbě r. 1749 byla loď prodloužena západním směrem a přistavěn transept.
V prvním patře věže vznikla zvonice.
R. 1891 je kostel zbořen a stavební materiál byl použit na stavbu nového kostela stejného zasvěcení na hřbitově Malvazinky (1894 – 1896). Byly tam přeneseny i plastiky F.M. Brokoffa.
R. 1956 provedl I. Borkovský archeologický průzkum z důvodu nové parkové úpravy náměstí. Výzkum upřesnil rozměry a posloupnost stavebních fází kostela.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Publikováno dne: 06. 09. 2010

Měšťanský dům U radnice - zaniklý románský dům

(Č. rejstříku 54861)

Budova na dnešním Kafkově náměstí je významnou památkou v nebarokním slohu. Architekt
R. Kříženecký vytvořil volnou repliku prelatury slovanských benediktinů, která stála u kostela
sv. Mikuláše, a v roce 1898 byla zbourána. Portál vstupních dveří je přenesený originál z původní budovy prelatury.
V domě se narodil Franz Kafka, což připomíná pamětní deska na nároží.
V suterénu domu se nacházejí zbytky dvou románských domů. Jeden z nich z 1. čtvrtiny 13. stol
byl věžového charakteru, čemuž odpovídá středověký název domu „U věže“. (Na půdorysu je věžový dům označený jako objekt B.)

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Publikováno dne: 06. 09. 2010

Hradiště nad Závistí – Šance - výšinné opevněné sídliště

(Č. rejstříku 11739/ 1-1879)

Poloha známá od konce 19. stol. také jako „Komořanské hradiště“, tvoří menší část oppida – keltského hradiště Závist, které se rozkládá na obou stranách rokle Břežanského potoka.
Celá soustava opevnění leží na pravém břehu Vltavy a vrchol Šance dosahuje výšky až 120 m nad ústím potoka do řeky. Prostor je ohraničen ze tří stran valy a příkopy vymezujícími plochu asi 15 ha. Osídlení je datováno v pozdní době bronzové a valy patrně pochází z pozdně laténského období na konci 2. stol př.n.l.
Konstrukce strmých sypaných valů s palisádou na koruně naznačuje souvislost s poslední vývojovou fází opevnění oppida. Opevnění bylo pravděpodobně využíváno i v novověku během třicetileté války. Z této doby patrně pochází i obdélníkový násep na sv. cípu hradiště. Rozsáhlost a složitost opevňovací soustavy však zatím nedovoluje jednoznačně stanovit souvislosti obou částí lokality.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Publikováno dne: 06. 09. 2010

Tvrz v Čimicích

(Č. rejstříku 41374/ 1-2066)

Tvrz se nacházela na severní straně rybníka v Čimicích. Opevněna byla kruhovým příkopem a palisádovým plotem. Uvnitř stála věžovitá budova s kamenným přízemím
a dřevěným patrem. Tvrz jejíž stavební historie je kladena do 13. a 14. stol. zanikla pravděpodobně násilně na počátku 15. stol. Před tvrzí stál na tomto místě na počátku vrcholného středověku kamenný dům z kvádříkového zdiva (13. stol.).
Po skončení archeologického výzkumu v letech 1975 až 1983 byly odkryté pozůstatky
staveb opět zakryty a plocha parkově upravena.
Na jižní straně rybníka bylo doloženo ještě starší osídlení a to osady z mladší doby římské,
z období stěhování národů, a slovanské osídlení v 6. až 8. století n. l.
Památku najdete přímo v centru Čimic, vlevo od Čimické ulice z centra Prahy.
 

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Publikováno dne: 06. 09. 2010

Hradiště Na Farkách - výšinné opevněné sídliště

(Č. rejstříku 40978/ 1-1803)

Výšinné sídliště„Na Farkách“, též „Farky“, nebo „Nad Podhořím“ leží na pravém břehu Vltavy v Troji. Nevelká čtyřúhelníková ostrožna je na třech stranách ohraničená svahy a svou výhodnou polohou nad vltavským údolím s dalekým výhledem lákala k osídlení již v pozdní době kamenné – eneolitu. Do sprašového podloží byly zahloubeny objekty tzv. protořivnáčského stupně kultury kanelované (cca 3000 l. př.n.l.). V období věteřovské kultury (1500 př.n.l.) zde vznikla osada hrazená dvojí linií opevnění. Vnější, zřejmě palisádová hradba obepínala mnohem větší plochu, než je rozloha ostrožny. Základem vnitřní hradby, uzavírající vlastní ostrožnu, byla zeď z nasucho kladených kamenů. Nejvýznamnější osídlení pochází ze starší doby železné (halštat). V období mladší bylanské kultury (asi 600 př.n.l.) tu byla znovu vybudována osada obehnaná palisádou. Kromě obytných staveb zde byly výrobní objekty, zásobní jámy, hliník aj. V pozdním bylanském období se osada rozrostla daleko za hranice opevnění, které zaniklo. Nálezy svědčí o tom, že osídlení zde bylo ještě v časné době laténské. V současnosti památka těsně sousedí s bohnickým sídlištěm a je upravena jako archeologický skanzen.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Publikováno dne: 06. 09. 2010

Baba - výšinné opevněné sídliště

(Č. rejstříku 40974/ 1-1801)

Výšinné opevněné sídliště, osídlené po celý pravěk. Nachází se na výrazném návrší ohraničeném na severozápadě a severu údolím Šáreckého potoka a na východě údolím Vltavy. Nadmořská výška 182 m, 100 m nad údolím řeky. Dominantou ostrožny je zřícenina Baba, původně viniční dům z druhé pol. 17. stol. romanticky upravený v 19. stol. Archeologickým výzkumem v letech 1974 – 1978 bylo prokázáno sídliště z pozdní doby kamenné kultury nálevkovitých pohárů. Archeologové z Muzea hlavního města Prahy zde nalezli také příkopy a stopy po palisádovém opevnění.
Cesta k památce vede z Hanspaulky od kostela sv. Matěje přes sídliště Baba.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Publikováno dne: 06. 09. 2010

Hradiště V Bažantnici - výšinné opevněné sídliště

(Č. rejstříku 41260/ 1-1989)

Raně středověké hradiště na ploché pískovcové ostrožně v bývalé zámecké oboře jihovýchodně od Vinoře. Hradiště tvoří dva prostory obehnané valy a oddělené příkopem.
Větší areál nazývaný „Velké hradiště“ zaujímá severní trojúhelníkovou část ostrožny, je chráněn na východní a západní straně strmými svahy a po celém obvodu je opevněn valem
dosahujícím místy výšky až 3 m. Malé hradiště je též opevněno a má tvar obdélníku.
Nálezy keramiky datují hradiště jako slovanské, z 10. až 11. stol. n.l.
Nálezy z pozdější doby jsou patrně svědectvím o tvrzi „Hradiště“ uváděné v písemných pramenech v 16. a 17.stol.
 

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Publikováno dne: 06. 09. 2010

Dubeček - výšinné sídliště

(Č. rejstříku 41270/ 1-1996)

Výšinné sídliště se nalézá na skalnatém návrší u osady Dubeček, část obce Dubeč, na pravém břehu Říčanského potoka. Návrší a archeologická památka je narušena starými lomy na severní a západní straně. Nálezy dokládají první osídlení v pozdní době kamenné kolem 3. tisíciletí př.n.l. Keramika má znaky řivnáčské kultury známé také z pražských výšinných sídlišť Butovice nebo Zámka. Sídliště pravděpodobně nebylo opevněné. Další rozmach osídlení prožívá sídliště v období pozdní únětické kultury ve starší době bronzové kolem 1550 př.n.l.
Zalesněné návrší je známé také pod názvem V Rohožníku. Nejlépe je přístupné z centra Dubečku ulicí Ke starému lomu.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.