Publikováno dne: 06. 09. 2010

Hradiště Hostivař - výšinné opevněné sídliště

(Č. rejstříku 40778/ 1-1678)

Výšinné opevněné sídliště zaujímá celou plochu obdélníkové ostrožny v meandru Botiče a nad pravým břehem hostivařské vodní nádrže. Hradiště je tříprostorové, s rozsáhlou centrální plochou a západním a severním předhradím. Opevnění tvořila pravděpodobně hradba
ze dřeva, kamene a zeminy. Ze tří stran opevnění využívalo ochrany svahů ostrožny,
na východní dobře přístupné straně bylo doplněno příkopem. Hradba zřejmě zanikla požárem. Přestože byla plocha ostrožny dlouhodobě zemědělsky využívána,
jsou stopy opevnění dobře viditelné po celém obvodu ostrožny.
Archeologickým zjišťovacím výzkumem bylo hradiště datováno do pozdní doby halštatské (kolem r. 600 př.n.l.). Lze předpokládat, že slovanské osídlení v raném středověku pouze využilo rozvalin pozdně halštatského opevnění.
V současné době je hradiště součástí rozsáhlého lesoparku nad Hostivařskou přehradou, a meandry Botiče. Je jednou ze zastávek stezky historií Hostivaře a v altánu na hradišti je model rekonstrukce podoby halštatského opevněného sídliště. Místo je též známé jako Kozinec nebo Šance.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Publikováno dne: 06. 09. 2010

Vrch Havlín - výšinné opevněné sídliště

(Č. rejstříku 41156/ 1-1920)

Vrch Havlín při soutoku Berounky a Vltavy nad Zbraslaví. Vrch je na severní straně zalesněný, další část návrší je parkově upravená nebo zastavěná. Dominantou, dobře viditelnou z údolí obou řek, je kostel sv. Havla. Je to v jádře románská stavba připomínaná k roku 1115. Archeologicky nebyla lokalita dosud zkoumána. Vzhledem ke konfiguraci terénu (ostrožná poloha při soutoku řek) a existenci románského kostela zde bylo pravděpodobně situováno hradiště, patrně z mladší, případně střední doby hradištní. Vrch bývá ztotožňován s horou a hradištěm Osek (Osseca), citovaným Kosmou. Sem se později klade i tzv. Kazín.
Vrch je dobře přístupný několika cestami přímo ze Zbraslavského náměstí.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Publikováno dne: 06. 09. 2010

Hradiště Butovice - výšinné opevněné sídliště

(Č. rejstříku 40388/ 1-1415)

Hradiště Butovice je situováno na mohutné ostrožně obtékané ze tří stran Prokopským
a Dalejským potokem. Na severovýchodní straně přechází hradiště do mírně se zvedající plošiny ukončené na východě Dívčími hrady. První sídelní rozvoj prožívala lokalita v pozdní době kamenné. Období řivnáčské kultury kolem r. 3000 př. n. l. je doloženo bohatými nálezy zlomků keramiky a kamenných nástrojů místní produkce.
Druhý rozkvět představuje slovanské osídlení s vrcholem v 9. stol. n. l. Tehdy bylo vybudováno opevnění z kamene a hlíny po celém obvodu ostrožny a dvě linie příčných valů,
dodnes dobře viditelných v terénu jako vyvýšené meze.
Jedná se o významnou archeologickou památku dokládající osídlení pražské kotliny.
Cesty k památce vedou po turistických značkách buď z Prokopského údolí, nebo přes Jinonice.
 

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Publikováno dne: 06. 09. 2010

Tvrz Slavětice - tvrziště

(Č. rejstříku 100283)

Archeologická památka leží uprostřed Klánovického lesa u hájovny Nové Dvory.
Tvrziště je pozůstatkem vsi a dvora prvně jmenovaných k roku 1349. K roku 1586 jsou zmiňovány jako „pusté“. Nálezy z archeologického výzkumu z roku 1957 ukazují na vznik tvrze na přelomu 12. a 13. století.
Tvrziště je v terénu patrné jako zhruba čtvercová vyvýšenina na jejímž jižním okraji se nachází rybníček, snad pozůstatek vodního příkopu. Lokalita je porostlá smíšeným lesem.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Publikováno dne: 06. 09. 2010

Hradiště Královice - výšinné opevněné sídliště a tvrz Královice - tvrz

(Č. rejstříku 41276/ 1-2000)

Zhruba kilometr od dnešní obce Královice leží na ostrožně obtékané meandrem potoka Rokytka významné hradiště. Místo je také známé jako hradiště sv. Markéty, nebo Šance. Ze tří stran tvořily ochranu ostrožny hlavně strmé svahy. Na východní straně hradiště se nachází mohutný val obloukovitě přetínající ostrožnu. Val dosahuje výšky až 7 metrů a před ním byl vyhlouben místy až 11 metrů široký příkop. Hradiště bylo dvoudílné. Další val vyčleňuje vnitřní část hradiště – akropoli. Tento val je zachovaný jen z části, narušuje ho současná zástavba.
Na hradišti stojí kostel sv. Markéty. Převážně gotická stavba byla několikrát přestavována a jeho původ nejspíše souvisí s hradištěm. Hradiště patří mezi nejdéle známé archeologické lokality v Čechách. Nálezy dokládají jeho časové zařazení do 9. až 12. století n.l. Předpokládá se, že mělo významnou vojenskou, správní a hospodářskou pozici v přemyslovském státě.
Hradiště spolu s věžovitou tvrzí na výšině přímo v obci tvoří významnou památkovou zónu Královice.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Publikováno dne: 06. 09. 2010

Kunratice - Nový hrad - zřícenina hrádku

(Č. rejstříku 40792/ 1-1685)

Zříceniny hradu na ostrožně obtékané Kunratickým potokem severně od Kunratic.
Hrad založil Václav IV. r. 1411. Od r. 1412 zde pobýval a v roce zde také 1419 zemřel.
31. 12. 1420 oblehla hrad husitská vojska a 25.1. 1421 jej dobyla. Hrad byl vypálen a vydrancován. Zříceniny se dochovaly až do 19. stol. kdy byly poškozeny jednak lomem a dále byly nadzemní části strženy, aby nepřitahovaly pozornost výletníků.
Hrad nebyl vybaven předhradím. Od plochy ostrožny jej odděluje mohutný šíjový příkop.
Hrad má protáhlý obrys, proti možnému odstřelování protažený v břit a byl chráněn parkánovou hradbou. Hlavní stavbou byl obdélný věžovitý palác s přilehlým širokým schodištěm. Stavba Nového hradu ukončila vývoj hradní architektury Václava IV.
Přístup na zříceninu je buď z údolí po turistické značce, nebo po hřebeni z lesoparku.
 

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Publikováno dne: 03. 09. 2010

Bohnice – hradiště Zámka

(Č. rejstříku 54973/ 1-1628)

Lokalita leží nad pravým břehem Vltavy na výrazné trojúhelníkové ostrožně ohraničené ze tří stran strmými svahy. Na severní straně je hluboce zaříznuté údolí Drahanského potoka, stráň nad Vltavou je značně narušena lomem. Na východě uzavírá plochu asi 30 m široká šíje.
Místo osídleno od pozdní doby kamenné. Sídliště především kultury řivnáčské bylo obehnáno palisádou zapuštěnou do skalního podloží. Osídlení ve starší době bronzové dokládají nálezy kultury věteřovské a z pozdní doby bronzové - kultury únětické. Osídlení je doloženo i nálezy z doby železné (halštatské), a keramikou kultury bylanské.
Asi na konci 8. stol. n.l. zde bylo vybudováno slovanské jednodílné hradiště. Zaniklo zřejmě násilně na konci 9. století. Opevnění tvořila hradba ze dřeva hlíny a kamenů. Pozůstatky valů jsou dnes patrné na severní straně, příčný val na úzké šíji je značně pozměněn zemědělskou činností. Nové geofyzikální měření východního předpolí prokázalo podstatně větší rozsah hradiště. Celková rozloha zapsané památky je cca 6,5 ha.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.