Publikováno dne: 06. 09. 2010

Tvrz Slavětice - tvrziště

(Č. rejstříku 100283)

Archeologická památka leží uprostřed Klánovického lesa u hájovny Nové Dvory.
Tvrziště je pozůstatkem vsi a dvora prvně jmenovaných k roku 1349. K roku 1586 jsou zmiňovány jako „pusté“. Nálezy z archeologického výzkumu z roku 1957 ukazují na vznik tvrze na přelomu 12. a 13. století.
Tvrziště je v terénu patrné jako zhruba čtvercová vyvýšenina na jejímž jižním okraji se nachází rybníček, snad pozůstatek vodního příkopu. Lokalita je porostlá smíšeným lesem.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Publikováno dne: 06. 09. 2010

Hradiště Královice - výšinné opevněné sídliště a tvrz Královice - tvrz

(Č. rejstříku 41276/ 1-2000)

Zhruba kilometr od dnešní obce Královice leží na ostrožně obtékané meandrem potoka Rokytka významné hradiště. Místo je také známé jako hradiště sv. Markéty, nebo Šance. Ze tří stran tvořily ochranu ostrožny hlavně strmé svahy. Na východní straně hradiště se nachází mohutný val obloukovitě přetínající ostrožnu. Val dosahuje výšky až 7 metrů a před ním byl vyhlouben místy až 11 metrů široký příkop. Hradiště bylo dvoudílné. Další val vyčleňuje vnitřní část hradiště – akropoli. Tento val je zachovaný jen z části, narušuje ho současná zástavba.
Na hradišti stojí kostel sv. Markéty. Převážně gotická stavba byla několikrát přestavována a jeho původ nejspíše souvisí s hradištěm. Hradiště patří mezi nejdéle známé archeologické lokality v Čechách. Nálezy dokládají jeho časové zařazení do 9. až 12. století n.l. Předpokládá se, že mělo významnou vojenskou, správní a hospodářskou pozici v přemyslovském státě.
Hradiště spolu s věžovitou tvrzí na výšině přímo v obci tvoří významnou památkovou zónu Královice.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Publikováno dne: 06. 09. 2010

Kunratice - Nový hrad - zřícenina hrádku

(Č. rejstříku 40792/ 1-1685)

Zříceniny hradu na ostrožně obtékané Kunratickým potokem severně od Kunratic.
Hrad založil Václav IV. r. 1411. Od r. 1412 zde pobýval a v roce zde také 1419 zemřel.
31. 12. 1420 oblehla hrad husitská vojska a 25.1. 1421 jej dobyla. Hrad byl vypálen a vydrancován. Zříceniny se dochovaly až do 19. stol. kdy byly poškozeny jednak lomem a dále byly nadzemní části strženy, aby nepřitahovaly pozornost výletníků.
Hrad nebyl vybaven předhradím. Od plochy ostrožny jej odděluje mohutný šíjový příkop.
Hrad má protáhlý obrys, proti možnému odstřelování protažený v břit a byl chráněn parkánovou hradbou. Hlavní stavbou byl obdélný věžovitý palác s přilehlým širokým schodištěm. Stavba Nového hradu ukončila vývoj hradní architektury Václava IV.
Přístup na zříceninu je buď z údolí po turistické značce, nebo po hřebeni z lesoparku.
 

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Publikováno dne: 06. 09. 2010

Polní opevnění před Novým hradem - obléhací tábor

(Č. rejstříku 40793/ 1-1686)

Velmi dobře zachovaný obléhací tábor na ploše před Novým hradem u Kunratic. Asi 140 m proti hradu byl vyhlouben příkop a zbudován val. Před ním vybíhal přibližovací zákop – sapa. Na opačné straně tábor chránil dvojitý val posílený čtyřmi baštami. Na ploše tábora stála jednoduchá patrně dřevěná obydlí na způsob zemnic. Opevnění a zemnice jsou dodnes v terénu dobře viditelné.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Publikováno dne: 06. 09. 2010

Kostel sv. Jana Evangelisty Na bojišti - zaniklý kostel

(Č. rejstříku 41364/ 1-2060)

Kostel se nacházel mezi dnešními ulicemi Kateřinská, Ječná, Sokolská a Na Bojišti.
Románský kostel byl postaven Alžbětou Uherskou, manželkou knížete Bedřicha I. (z rodu Přemyslovců), na počest jeho vítězství nad Soběslavem II. 27. 1. 1179.
Vysvěcen byl roku 1183, pobořen za husitských bouří. V 15. století uváděn jako pustý. Ještě na prospektu Prahy z roku 1636 je vidět pobořený kostel s věží. Zcela zanikl za třicetileté války.
Jde o známý typ kostela o obdélníkové lodi s tribunou a polokruhovou apsidou. Na západní straně byla přistavěná věž čtvercového půdorysu. Nadzemní zdivo bylo kvádříkové. Vchod byl na jižní straně.
Nalezená východní část základů a zdiva lodi s apsidou byla archeologicky prozkoumána a poté odstraněna při stavbě Štefánikova důstojnického domu a domu Spolku čs. lékařů v r. 1929. Západní část základového zdiva lodi a věže byla odkryta při archeologickém výzkumu v letech 1982-83. Nález je zachován zakrytý na dvoře dnešní novostavby v Kateřinské ulici.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Publikováno dne: 06. 09. 2010

Bývalý židovský hřbitov zvaný Židovská zahrada - pohřebiště

(Č. rejstříku 50198/ 1-2266)

Židovský hřbitov zvaný „Židovská zahrada“ zaujímal ve středověku prostor mezi ulicemi Spálenou, Jungmannovou a Lazarskou na Novém Městě pražském. Na základě výkladu písemných pramenů je předpokládáno, že hřbitov byl založen v průběhu vlády krále Přemysla Otakara II. na sporadicky zastavěných pozemcích jižně od osady Újezd sv. Martina. Bezpečná existence tohoto židovského hřbitova je doložena až roku 1478, kdy výnosem krále Vladislava Jagellonského došlo k jeho zrušení a rozparcelování na měšťanské domy.
Hřbitov je starší než známější, dodnes zachovaný, židovský hřbitov na Josefově. Během záchranného archeologického výzkumu v letech 1997 až 2000 zde bylo odhaleno na 400 hrobů. V letech 2009 až 2013 byla ověřena severní hranice nekropole na rozhraní mezi Purkyňovou ulicí a novostavbou multifunkčního objektu Quadrio.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Publikováno dne: 03. 09. 2010

Bohnice – hradiště Zámka

(Č. rejstříku 54973/ 1-1628)

Lokalita leží nad pravým břehem Vltavy na výrazné trojúhelníkové ostrožně ohraničené ze tří stran strmými svahy. Na severní straně je hluboce zaříznuté údolí Drahanského potoka, stráň nad Vltavou je značně narušena lomem. Na východě uzavírá plochu asi 30 m široká šíje.
Místo osídleno od pozdní doby kamenné. Sídliště především kultury řivnáčské bylo obehnáno palisádou zapuštěnou do skalního podloží. Osídlení ve starší době bronzové dokládají nálezy kultury věteřovské a z pozdní doby bronzové - kultury únětické. Osídlení je doloženo i nálezy z doby železné (halštatské), a keramikou kultury bylanské.
Asi na konci 8. stol. n.l. zde bylo vybudováno slovanské jednodílné hradiště. Zaniklo zřejmě násilně na konci 9. století. Opevnění tvořila hradba ze dřeva hlíny a kamenů. Pozůstatky valů jsou dnes patrné na severní straně, příčný val na úzké šíji je značně pozměněn zemědělskou činností. Nové geofyzikální měření východního předpolí prokázalo podstatně větší rozsah hradiště. Celková rozloha zapsané památky je cca 6,5 ha.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.