Publikováno dne: 06. 09. 2010

Bývalý židovský hřbitov zvaný Židovská zahrada - pohřebiště

(Č. rejstříku 50198/ 1-2266)

Židovský hřbitov zvaný „Židovská zahrada“ zaujímal ve středověku prostor mezi ulicemi Spálenou, Jungmannovou a Lazarskou na Novém Městě pražském. Na základě výkladu písemných pramenů je předpokládáno, že hřbitov byl založen v průběhu vlády krále Přemysla Otakara II. na sporadicky zastavěných pozemcích jižně od osady Újezd sv. Martina. Bezpečná existence tohoto židovského hřbitova je doložena až roku 1478, kdy výnosem krále Vladislava Jagellonského došlo k jeho zrušení a rozparcelování na měšťanské domy.
Hřbitov je starší než známější, dodnes zachovaný, židovský hřbitov na Josefově. Během záchranného archeologického výzkumu v letech 1997 až 2000 zde bylo odhaleno na 400 hrobů. V letech 2009 až 2013 byla ověřena severní hranice nekropole na rozhraní mezi Purkyňovou ulicí a novostavbou multifunkčního objektu Quadrio.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Publikováno dne: 06. 09. 2010

Kostel sv. Filipa a Jakuba - zaniklý kostel

(Č. rejstříku 100262)

Zbytky zdiva a základů kostela leží pod povrchem severní části parku na Arbesově náměstí.
Jedná se o nejstarší architektonickou církevní památku na území Smíchova.
Doba vzniku stavby není doložena, podle způsobu stavby v románském slohu pochází snad z 11. nebo počátku 12. století. R. 1333 je poprvé zmiňován jako farní kostel.
V 15. nebo začátkem 16. století je na jižní straně přistavěno přízemí věže.
Při barokní přestavbě r. 1749 byla loď prodloužena západním směrem a přistavěn transept.
V prvním patře věže vznikla zvonice.
R. 1891 je kostel zbořen a stavební materiál byl použit na stavbu nového kostela stejného zasvěcení na hřbitově Malvazinky (1894 – 1896). Byly tam přeneseny i plastiky F.M. Brokoffa.
R. 1956 provedl I. Borkovský archeologický průzkum z důvodu nové parkové úpravy náměstí. Výzkum upřesnil rozměry a posloupnost stavebních fází kostela.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Publikováno dne: 06. 09. 2010

Měšťanský dům U radnice - zaniklý románský dům

(Č. rejstříku 54861)

Budova na dnešním Kafkově náměstí je významnou památkou v nebarokním slohu. Architekt
R. Kříženecký vytvořil volnou repliku prelatury slovanských benediktinů, která stála u kostela
sv. Mikuláše, a v roce 1898 byla zbourána. Portál vstupních dveří je přenesený originál z původní budovy prelatury.
V domě se narodil Franz Kafka, což připomíná pamětní deska na nároží.
V suterénu domu se nacházejí zbytky dvou románských domů. Jeden z nich z 1. čtvrtiny 13. stol
byl věžového charakteru, čemuž odpovídá středověký název domu „U věže“. (Na půdorysu je věžový dům označený jako objekt B.)

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Publikováno dne: 06. 09. 2010

Hradiště nad Závistí – Šance - výšinné opevněné sídliště

(Č. rejstříku 11739/ 1-1879)

Poloha známá od konce 19. stol. také jako „Komořanské hradiště“, tvoří menší část oppida – keltského hradiště Závist, které se rozkládá na obou stranách rokle Břežanského potoka.
Celá soustava opevnění leží na pravém břehu Vltavy a vrchol Šance dosahuje výšky až 120 m nad ústím potoka do řeky. Prostor je ohraničen ze tří stran valy a příkopy vymezujícími plochu asi 15 ha. Osídlení je datováno v pozdní době bronzové a valy patrně pochází z pozdně laténského období na konci 2. stol př.n.l.
Konstrukce strmých sypaných valů s palisádou na koruně naznačuje souvislost s poslední vývojovou fází opevnění oppida. Opevnění bylo pravděpodobně využíváno i v novověku během třicetileté války. Z této doby patrně pochází i obdélníkový násep na sv. cípu hradiště. Rozsáhlost a složitost opevňovací soustavy však zatím nedovoluje jednoznačně stanovit souvislosti obou částí lokality.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Publikováno dne: 06. 09. 2010

Tvrz v Čimicích

(Č. rejstříku 41374/ 1-2066)

Tvrz se nacházela na severní straně rybníka v Čimicích. Opevněna byla kruhovým příkopem a palisádovým plotem. Uvnitř stála věžovitá budova s kamenným přízemím
a dřevěným patrem. Tvrz jejíž stavební historie je kladena do 13. a 14. stol. zanikla pravděpodobně násilně na počátku 15. stol. Před tvrzí stál na tomto místě na počátku vrcholného středověku kamenný dům z kvádříkového zdiva (13. stol.).
Po skončení archeologického výzkumu v letech 1975 až 1983 byly odkryté pozůstatky
staveb opět zakryty a plocha parkově upravena.
Na jižní straně rybníka bylo doloženo ještě starší osídlení a to osady z mladší doby římské,
z období stěhování národů, a slovanské osídlení v 6. až 8. století n. l.
Památku najdete přímo v centru Čimic, vlevo od Čimické ulice z centra Prahy.
 

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Publikováno dne: 06. 09. 2010

Hradiště Na Farkách - výšinné opevněné sídliště

(Č. rejstříku 40978/ 1-1803)

Výšinné sídliště„Na Farkách“, též „Farky“, nebo „Nad Podhořím“ leží na pravém břehu Vltavy v Troji. Nevelká čtyřúhelníková ostrožna je na třech stranách ohraničená svahy a svou výhodnou polohou nad vltavským údolím s dalekým výhledem lákala k osídlení již v pozdní době kamenné – eneolitu. Do sprašového podloží byly zahloubeny objekty tzv. protořivnáčského stupně kultury kanelované (cca 3000 l. př.n.l.). V období věteřovské kultury (1500 př.n.l.) zde vznikla osada hrazená dvojí linií opevnění. Vnější, zřejmě palisádová hradba obepínala mnohem větší plochu, než je rozloha ostrožny. Základem vnitřní hradby, uzavírající vlastní ostrožnu, byla zeď z nasucho kladených kamenů. Nejvýznamnější osídlení pochází ze starší doby železné (halštat). V období mladší bylanské kultury (asi 600 př.n.l.) tu byla znovu vybudována osada obehnaná palisádou. Kromě obytných staveb zde byly výrobní objekty, zásobní jámy, hliník aj. V pozdním bylanském období se osada rozrostla daleko za hranice opevnění, které zaniklo. Nálezy svědčí o tom, že osídlení zde bylo ještě v časné době laténské. V současnosti památka těsně sousedí s bohnickým sídlištěm a je upravena jako archeologický skanzen.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Publikováno dne: 03. 09. 2010

Bohnice – hradiště Zámka

(Č. rejstříku 54973/ 1-1628)

Lokalita leží nad pravým břehem Vltavy na výrazné trojúhelníkové ostrožně ohraničené ze tří stran strmými svahy. Na severní straně je hluboce zaříznuté údolí Drahanského potoka, stráň nad Vltavou je značně narušena lomem. Na východě uzavírá plochu asi 30 m široká šíje.
Místo osídleno od pozdní doby kamenné. Sídliště především kultury řivnáčské bylo obehnáno palisádou zapuštěnou do skalního podloží. Osídlení ve starší době bronzové dokládají nálezy kultury věteřovské a z pozdní doby bronzové - kultury únětické. Osídlení je doloženo i nálezy z doby železné (halštatské), a keramikou kultury bylanské.
Asi na konci 8. stol. n.l. zde bylo vybudováno slovanské jednodílné hradiště. Zaniklo zřejmě násilně na konci 9. století. Opevnění tvořila hradba ze dřeva hlíny a kamenů. Pozůstatky valů jsou dnes patrné na severní straně, příčný val na úzké šíji je značně pozměněn zemědělskou činností. Nové geofyzikální měření východního předpolí prokázalo podstatně větší rozsah hradiště. Celková rozloha zapsané památky je cca 6,5 ha.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.