Autor: Tomasz Cymbalak
Publikováno dne: 13. 03. 2014

Pravěk na Národní

Při záchranném archeologickém výzkumu na ploše novostavby Palác Národní na Novém Městě v Praze byly zjištěny stopy lidských aktivit, které poukazují na skutečnost, že sledovaná lokalita byla osídlena již před čtyřmi tisíci lety. Nález byl nečekaný o to více, že se jedná o oblast s hustou městskou zástavbou v centru metropole, kde doklady starších antropogenních aktivit jsou s ohledem na mladší narušení spíše výjimečné.    

Historické nadloží o průměrné mocnosti 2,5 až 3 m bylo zkoumáno na ploše tří domovních parcel až na povrch geologického podloží (193,00-10 m Bpv.). Dokumentované terénní situace představují klasickou ukázku městské stratigrafie (sídlištní horizonty raně středověkého až novověkého stáří s četným zastoupením zahloubených objektů různorodého charakteru, zděné konstrukce respektující původní parcelaci, fragment předlokačního řadového pohřebiště).

V nejnižší partii antropogenního nadloží bylo zaznamenáno několik desítek různě velikých objektů kruhového a oválného tvaru (povětšinou sloupové, někdy rozměrnější oválné jámy), zahloubených do povrchu tzv. půdního typu. V počáteční fázi zpracování výsledků výzkumu můžeme prozatím vyčlenit pouze jeden, jehož stáří spadá do pravěkého období.

Sídlištní jáma, se svrchními a spodními hranami ve tvaru téměř ideálního kruhu (1,4x1,3 m povrch; 1,2x1,1 m dno), byla lokalizována v severozápadní části dvora čp. 135. Celková hloubka objektu o skoro svislých stěnách dosahovala 0,65 m. Ve spodní části objektu bylo nalezeno několik fragmentů keramiky, ze kterých byl rekonstruován takřka kompletní hrnec s jedním uchem (koflík). Nádoba tmavě šedé až tmavě hnědé barvy měla mírně lesklý povrch a byla kvalitně vypálená z keramické hmoty jemnější příměsi.Ostatní zlomky představovaly fragmenty dalších dvou nádob a stopu mladší, raně středověké intruze. Na základě nalezené keramiky je možno stáří objektu stanovit do starší doby bronzové (únětická kultura).

Protohistorické osídlení lokality dokládá fragment nezdobené mladořímské spony samostřílové konstrukce s dlouhou obdélníkovitou nožkou, ze které se zachoval lučík a zachycovač. Dle dostupných analogií je možno nalezený předmět zařadit do konce 3. až počátku 4. století po Kristu. Spona byla vyzvednuta ze zásypu mladšího, raně novověkého rabovacího výkopu středověké parcelní zdi. Jeho spodní část byla zahloubená do povrchu půdního typu a starších antropogenních situací, které pro tuto chvíli není možno definitivně datovat (nejpravděpodobněji se jedná o raně středověké sídlištní situace).

Výše popsané nálezy a prozatím blíže nespecifikovaný počet zlomků pravěké keramiky, které byly nalezeny v sekundární poloze, v rámci zásypů několika mladších objektů, poukazuji, že místo výzkumu bylo navštěvované či přímo obývané dlouho před vznikem současné metropole.


Zobrazit místo Národní - pravěk na větší mapě

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.