Autor: Vladimír Gut
Publikováno dne: 03. 04. 2018

Pravidla návštěvnického provozu na archeologických památkách

S nástupem jara stoupá návštěvnický provoz na některých archeologických památkách v Praze. Tyto památky tvoří součást pražské přírody a jsou různě využívány i k rekreaci a sportu. Ne všechny formy těchto činností jsou však pro ochranu a stav památek vhodné. Mezi méně vhodné a často i ohrožující sporty patří cyklistika a zvláště ježdění tzv. bikerů. Tato extrémní varianta cyklistiky je někde provozována přímo na reliktech archeologických památek a při tom dochází k intenzívnímu narušování historických terénů. Někde dokonce bikeři přímo záměrně terén upravují.

Velké úsilí k zamezení této činnosti bylo dlouhodobě vyvíjeno v Kunraticích na ochranu středověkého obléhacího tábora. Zde se po vybudování dřevěných zábran podél hlavních cest podařilo cyklistický provoz částečně usměrnit.

Ve velkém ohrožení je však v současné době část keltského oppida Závist nazývaná Šance. Zde bikeři jezdí přímo po koruně části hlavního valu a následkem je často rozsáhlá eroze povrchu. Menší náznaky této činnosti se objevily i na hradišti Hostivař, ale zde již tento provoz zatím skončil.

Zásady chování a provozu na nemovitých kulturních památkách mají také oporu v zákonných předpisech. Jako příklad uvádíme citaci situace související s obléhacím táborem před Novým hradem. Tyto předpisy se však vztahují i na další památky a podobné situace:

„Terénní relikty středověkého obléhacího tábora před Novým hradem, včetně pozůstatků jeho zástavby a opevnění představují součásti nemovité kulturní památky („polní opevnění před Novým hradem, archeologické stopy"), přičemž jízdou po reliktu opevnění nebo v prostoru tábora mimo vymezené cesty dochází k jejich mechanickému poškozování, následné erozi a poškozování a znehodnocování kulturně-historických a archeologických hodnot kulturní památky. Jízda po těchto terénních pozůstatcích je považována za porušení povinnosti dle ust. § 9 odst. 3 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, dle něhož jsou občané povinni si počínat tak, aby nezpůsobili nepříznivé změny stavu kulturních památek nebo jejich prostředí a neohrožovali zachování a vhodné společenské uplatnění kulturních památek, přičemž porušení této povinnosti bude posuzováno jako přestupek dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, případně jako trestný čin dle zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.“ (znění podle podkladu Památkové inspekce MK ČR).

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.