Autor: Tomasz Cymbalak - Jan Havrda
Publikováno dne: 06. 06. 2014

Seminář Veřejné prostory ve středověku – Olomouc 4. 6. 2014

V posledních přibližně deseti letech proběhlo ve středoevropském prostoru velké množství záchranných archeologických výzkumů vyvolaných velkými stavebními úpravami veřejných prostranství řady historických měst. Pouze některé výsledky těchto výzkumů realizovaných v Čechách, na Moravě a ve Slezsku byly prezentovány, a to nejčastěji formou předběžných sdělení.

Organizátoři odborného setkání, které pořádalo olomoucké pracoviště NPÚ, Univerzita Palackého v Olomouci a Muzeum umění Olomouc, si kladli za cíl prezentovat nejnovější výsledky a navzájem je porovnat. Dalším z cílů byla komparace jednotlivých přístupů při výzkumech středověkých náměstí.

Z celkového počtu 15 přihlášených příspěvků zaznělo 13 referátů. Polského prostředí se týkaly čtyři příspěvky (Varšava, Puck, Lublin a Olkusz), z českých měst byla zastoupena pouze Praha a Horšovský Týn, moravské lokality byly prezentovány výzkumy v Brně, Olomouci Litovli a Uničově. Česká část Slezska byla zastoupena hlavně Opavou, s tím, že byla zmíněna situace i v několika dalších menších městech regionu.  

Prezentované příspěvky zahrnovaly široké spektrum pohledů. Převažovaly informace o výsledcích záchranných výzkumů (Olkusz, Horšovský Týn), někteří z autorů se kromě toho pokusili o formulování obecnějších závěrů týkajících se v čase se měnících úprav povrchů, odvodňovacích systémů, stavby vodovodů a dalších veřejných zařízení typických pro středověká náměstí (kupecké krámy, kašny, pranýře, popř. radnice).

Pražský příspěvek byl zaměřen hlavně na památkovou problematiku zásahů pod dlažby veřejných prostranství v centru metropole s důrazem na poměr již zničených a zatím "netknutých" ploch. Bylo konstatováno, že na rozdíl například od Krakova, Vratislavi, Brna, Olomouce, Plzně či Opavy, na historických pražských náměstích žádný velký plošný výzkum v současnosti neproběhl. Ani při větších plošných zásazích v minulosti (stavba požárních nádrží ve 40. letech, ale též stavba stanic metra v 70. letech minulého století) řádný plošný archeologický výzkum nebyl realizován. Archeologická data k vývoji pražských náměstí tak máme hlavně z dokumentace bodových sond či liniových výkopů pro inženýrské sítě.

Mezi klady semináře je třeba podtrhnout dodržení jeho tematického zaměření. V tomto kontextu je velmi škoda, že své příspěvky nepřednesli (ač byly plánované) M. Vyšohlíd a hlavně C. Buśko – W. Głowa, který však slíbil svůj příspěvek, týkající se jak vratislavského, tak hlavního krakovského náměstí, dodat do připraveného sborníku. Jeho vydavatelem by měla být olomoucká univerzita.  Pro ty, kteří ještě v Krakově nebyli, doporučujeme návštěvu zdejší archeologické "rezervace", expozice pod dlažbou krakovského Rynku.                

Je nutno litovat absence příspěvků o dalších archeologicky intenzivně zkoumaných náměstích našich historických měst. Namátkou lze uvést Hradec Králové, Kašperské Hory, Plzeň či Žatec.

I přes tyto připomínky je na místě podtrhnout dobrou úroveň setkání, které poskytlo možnost seznámit se s novými zjištěními a s problémy výzkumů náměstí jak z blízkého, tak vzdálenějšího sousedství. Doufejme tedy, že takto zaměřený odborný seminář nebyl poslední a v budoucnu takováto setkání budou pokračovat.

V závěru je třeba poděkovat organizátorům za zajímavou a přínosnou iniciativu a pohostinnost. 

Plný program konference:

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.