Autor: Andrea Holasová
Publikováno dne: 08. 03. 2018

Staletá Praha 2/2017: výzkum dominikánského kláštera u sv. Klimenta se dočkal první souhrnné publikace

Staletá Praha, 33. ročník, 2. číslo roku 2017, věnované archeologickým tématům, upoutá hned na obálce zlomkem opukového okenního prutu vytěženým ze zásypu v pražském Klementinu, který ozvláštňuje hrubá rytina světce, o jejímž původci sice můžeme jen spekulovat, ale lze si představovat, jak ji vyryla ruka řeholníka či studenta klášterní školy buď z dlouhé chvíle, nebo s nějakým osobním záměrem. Nejinak si počínáme i my dnes, stačí vzpomenout, co všechno lze najít na školních lavicích.

Rytina je pozvánkou k úvodní monumentální studii Dominikánský klášter sv. Klimenta v Praze na Starém Městě od archeologů pražského pracoviště NPÚ Jana Havrdy, Miroslava Kováře a Anny Žďárské. Tato první syntéza dlouholetých archeologických a stavebněhistorických výzkumů v areálu dnešní Národní knihovny ČR v Klementinu byla odbornou obcí dlouho očekávána a čekání se vyplatilo. Archeologové mohli díky generální rekonstrukci NK ČR poprvé prozkoumat podstatné části nejstaršího českého dominikánského konventu, který zanikl při barokního výstavbě jezuitské koleje. Do pražské dějinné mozaiky se tak právem včleňuje jedna z nejvýznamnější duchovních institucí 13. až 15. století, jejíž dosud jen matné obrysy se po staletích objevují v plné obnaženosti unikátních archeologických nálezů zbytků konstrukcí, z nichž dokázali archeologové a stavební historici vyčíst postupy jednotlivých stavebních etap a v posledku digitálně rekonstruovat pravděpodobnou gotickou podobu celého kláštera s kostelem sv. Klimenta. Výraznou pomoc jim v tom poskytly komparace s obdobnými výzkumy dominikánských konventů, především konventu v Krakově, ale i Wrocławi, Kostnici, Brně a dalších evropských mendikantských klášterů. Autoři studie zhodnotili i písemné a ikonografické prameny, které byly dosud jediným svědectvím o existenci kláštera. Díky dlouholetému úsilí kolektivu pražských archeologů a dokumentátorů se dočkal publikace unikátní obrazový materiál, dokumentující to podstatné, co zbylo z dominikánského kláštera v Klementinu, jehož odborné zhodnocení tak získalo pevné základy.
Tuto studii z hlediska dějin lokality Klementina v podstatě doplňuje příspěvek k pohřbívání v pravobřežní části pražské předlokační aglomerace v 9. a 10. století od Jana Havrdy a Anny Ždárské, který zpřístupňuje nález rozsáhlého raně středověkého pohřebiště u staroměstského konce Karlova mostu a shrnuje poznatky o pohřbívání na pražském pravobřeží v době, kdy tato část historického jádra Prahy byla osídlena jen řídce či vůbec ne. Dává nahlédnout i do metodik archeologovy práce a postupů uplatňovaných v určování datace, původu a významu nálezů.
Materiálie Tomasze Cymbalaka a Miroslava Kováře o stavebním vývoji kostela sv. Michala na Starém Městě shrnuje dosavadní a doplňuje nová zjištění na základě archeologických a stavebněhistorických výzkumů západní části této sakrální stavby, která již neslouží bohoslužebným účelům a dlouho a složitě hledá svou novou funkci.
Poté, co v roce 2015 publikovaly ve Staleté Praze revizi nejstarší stavební fáze, pokračuje dvojice Jana Maříková-Kubková a Iva Herichová z Archeologického ústavu AV ČR ve vyprávění příběhu ikonické stavby českých dějin – prvního pražského kostela Panny Marie na Pražském hradě z 9. století. Sledují osud stavby ve století desátém a jedenáctém a doplňují předešlý výklad o nové poznatky a veškerou měřickou dokumentaci k nejstarší fázi z 9. století, kdy stavba vznikla a sloužila jako pohřební kaple.
Zcela z jiného soudku je příběh neznámého protileteckého krytu v Praze 6 – Bubenči, který zdokumentovali Michal Bureš a Jan Pařez. Článek prezentuje nedávný archeologický nález dosud neznámého podzemního krytu, v němž zůstaly zachovány původní mobiliář a technologie včetně filtrovacího zařízení proti bojovým plynům. Archeologické nálezy interpretované na základě rozsáhlého archivního výzkumu umožnily datovat vznik i fungování krytu do období protektorátu Čechy a Morava. Příspěvek se stává významným přínosem k diskusi nad pojetím archeologie nejnovějších období, vedené v českém kontextu dosud spíše jen okrajově, a klade otázky kolem možností výzkumu, poznání, zachování a památkové ochrany takovýchto staveb a jejich vybavení. Stavební části krytu byly odstraněny v souvislosti s plánovanou výstavbou nové budovy velvyslanectví Turecké republiky, ale díky spolupráci s Vojenským historickým ústavem bylo možné většinu zachovaného mobiliáře krytu demontovat a převézt.

Druhé číslo Staleté Prahy 2017 uzavírají přehled stavebněhistorických a operativních průzkumů a nově prohlášené nemovité kulturní památky za rok 2016, mezi něž se mj. zařadily Ústřední dům Ořechovka ve Střešovicích nebo hostinec Barborka v Dolních Počernicích.

Všechny, kteří marně hledali v obou číslech 33. ročníku Staleté Prahy pokračování úspěšného seriálu o pražských památkách na Sadelerově panoramatickém prospektu, chce redakce uklidnit, že byl jen přerušen z nedostatku místa v časopise a že se na další díly mohou těšit v připravovaných číslech v roce 2018.
Viz http://www.staletapraha.cz/aktualni-cislo
 

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.