Autor:
Publikováno dne: 05. 01. 2011

Staletá Praha 25, 2009/2


Studie

  • Jaroslav PODLISKA, Nové poznatky o podobě osídlení v zázemí Týnského dvora na Starém Městě v Praze
    (předběžné sdělení)
    SP 25, 2009/2, 2–15
    Příspěvek prezentuje nové a dosud výrazněji nepublikované výsledky záchranného archeologického výzkumu z roku 2006 na parcele domu čp. 1064/I v Týnské uličce v centrální části Starého Města v Praze. V zázemí činžovního domu z 19. století se dochovala unikátní sídelní stratigrafie dokumentující nejstarší raně středověké etapy osídlení od 11. do počátku 13. století v prostoru sousedícím se Staroměstským náměstím a Týnským dvorem. Z hlediska významu osídlení pravobřežní oblasti historického jádra města náleží tento prostor ke klíčovým.

  • Jarmila ČIHÁKOVÁ, Datování a skladba románské dlažby vyšehradského typu.
    SP 25, 2009/2, 16–25
    Příspěvek řeší otázku, zda terakotové dlažby vyšehradského typu se šestiúhelníkovými reliéfními dlaždicemi pocházejí ze závěru 11. století – doby krále Vratislava I., nebo až ze třetiny století 12. – z doby okolo roku 1130. Komparace argumentů, mezi nimiž jsou analýzy nálezových situací s vysokou chronologicky vypovídací hodnotou a stylistická pozorování, dovedla k přesvědčivému výsledku s vysokou mírou pravděpodobnosti. Novinkou je rozpoznání principu skladby eponymní dlažby, nalezené v 19. století ve vyšehradské bazilice sv. Vavřince.Příspěvek nabízí konstrukční řešení dlažby vyšehradského typu jako dílo mistra evropského formátu.

  • Jan HAVRDA – Michal TRYML, Kláštery magdalenitek a dominikánů u sv. Maří Magdalény na Malé Straně v Praze.
    Příspěvek archeologie k poznání jejich podoby.
    SP 25, 2009/2, 26–46
    Výsledky archeologického a stavebně historického výzkumu v jihozápadním sousedství Maltézského náměstí z let 2003–2005. Zachycené fragmenty gotického kostela sv. Maří Magdalény, částečně vystavěné na starších základech, náležely klášternímu kostelu magdalenitek. Nové poznatky byly získány i o stavebním vývoji dominikánského kláštera, existujícího na této lokalitě mezi lety 1604–1784. Klášterního prostředí se patrně odrazilo i v nálezech. Odkryté zdivo polygonálního presbytáře je po konzervaci přístupno veřejnosti.

  • Zdeněk DRAGOUN, Pražské románské domy po sedmi letech
    SP 25, 2009/2, 47–53
    Příspěvek rekapituluje nové nálezy pozůstatků pražské románské obytné architektury za posledních sedm let, tj. od vydání katalogu pražských románských domů. Krátké zamyšlení nad dopadem těchto objevů na dosavadní vnímání sledované problematiky některé z předpokládaných závěrů potvrzuje (především existenci dvorců s románskými ohradními zdmi na Malé Straně a snad i na Starém Městě), v jiných případech přináší zcela nové skutečnosti. Tou je především existence organizované románské zástavby (i jejího organizovaného zániku) na ploše pozdějšího Nového Města pražského s výskytem dříve nepoznaných stavebních prvků, jako jenosná zeď schodiště a dvojice vstupních šíjí.


  • Michaela SELMI WALLISOVÁ, Židovský hřbitov ve Vladislavově ulici
    SP 25, 2009/2, 54–65
    Příspěvek k pohřebnímu ritu pražské minoritní židovské komunity ve středověku, jak jej dovolil poznat záchranný archeologický výzkum v dnešní Vladislavově ulici, v části prostoru bývalé tzv. Židovské zahrady. Na tomto židovském hřbitově se pohřbívalo mezi lety 1254–1478. Část z celkového počtu 401 odkrytých hrobů mohla být vědecky zdokumentována. Kromě statistických analýz poskytla i informace o rituálních praktikách, z nichž některé nemají v dosavadní evropské literatuře obdoby.Otázky, které nález hřbitova otevřel, jsou vlastní i prostoru dalece přesahujícímu území Čech.


Materiálie

  • Tomasz CYMBALAK – Josef ŘEHÁK ml., Zásobování vodou u jednoho novověkého domu na Malé Straně v Praze
    SP 25, 2009/2, 66–80
    Příspěvek podrobně přibližuje jednu z nálezových situací, objevených při záchranném archeologickém výzkumu provedeném v letech 2006–2008 v čp. 260/III na Malostranském náměstí. Ojediněle se zde dochovalo dílo z doby novověku, které svým rozsahem a konstrukčními prvky dokládá jak stavební vývoj domu, tak proměny v hospodaření s vodou na ploše malostranského městiště. Prezentovaný objev, na jehož výzkumu se podíleli specialisté z několika oborů (archeologie, geologie, dendrologie, speleologie), je příkladem inženýrské a stavební dovednosti specialistů z časového období od konce 16. do 18. století.

  • Martin VYŠOHLÍD, Keramické a porcelánové dýmky z Malé Strany
    SP 25, 2009/2, 81–87
    Příspěvek analyzuje nálezy 44 zlomků keramických a porcelánových dýmek ze dvou rozsáhlých archeologických výzkumů v prostoru Malé Strany. Na základě zhodnocení jejich podoby, výzdoby, zpracování a způsobu výroby jsou jednotlivé dýmky zařazeny do konkrétních výrobních okruhů a časového období jejich vzniku. Výrobky jsou zasazeny do širšího kontextu evropské produkce dýmek v průběhu 17.–20. století.

  • Miroslav KOVÁŘ – Martina HRABOVÁ, Nález raně gotických článků v domě čp. 433/I v Michalské ulici na Starém Městě pražském (předběžná zpráva)
    SP 25, 2009/2, 88–92
    Příspěvek se stručně zabývá nálezem bohatě profilovaného raně gotického konzolovitého prvku (krakorce) a dalšího drobného zlomku architektonického prvku. Diamantovým motivem zdobené opukové fragmenty lze zařadit do období kolem poloviny, nebo před polovinu 13. století. Nelze vyloučit, že prvky náleží k raně gotické konstrukční výbavě domu a vypovídají tak o kvalitě profánní raně gotické architektury na Starém Městě pražském.

  • Martin OMELKA, Hřbitov u kostela sv. Jana v Oboře ve Šporkově ulici čp. 322/III na Malé Straně v Praze
    SP 25, 2009/2, 93–101
    Stručná historie osady Obora a základní stavební vývoj jejího bývalého farního kostela svatého Jana Křtitele v Oboře (dnes obytný dům čp. 322/III) známého z písemných a ikonografických pramenů, uvádějí základní zhodnocení dvouletého záchranného archeologického výzkumu v jižním sousedství bývalého kostela. V letech 2002 a 2004 zde bylo odkryto a vyzdviženo 906 převážně barokních pohřbů a spolu s nimi i několik set drobných předmětů uložených s pohřby do hrobových jam.

__________________________________________________________________
Bibliografická služba

Pražský sborník historický – Kronika „Archeologický výzkum v Praze v letech ...“
část 1 – Pražská městská památková rezervace
rejstřík autorský (Ladislav Hrdlička, Miroslav Ďurica, Klára Čiháková, Jarmila Čiháková)
rejstřík místní (Ladislav Hrdlička, Klára Čiháková, Miroslav Ďurica, Ivana Blažková, Hana Kovářová, Markéta Ditmarová, Jarmila Čiháková)


Aktuality

konference Křižovatky architektury a Střešní krajina (Michael Zachař)
výstava Cesta do hlubin města aneb 12 nej… objevů pražské archeologie (Miroslava Šmolíková)
Čtyřicet let Pražské archeologické komise (Michal Tryml)