Autor: Jarmila Čiháková
Publikováno dne: 17. 09. 2014

Starobylé opevnění pod malostranským divadlem Inspirace (čp. 258/III)

Od poloviny srpna 2014 probíhá pod podlahou divadla Inspirace v podzemí Lichtenštejnského paláce na Malostranském náměstí (čp. 258/III) záchranný archeologický výzkum, který skončí v nejbližších dnech. Při výstavbě vzduchotechniky byla v hloubce 5 metrů pod dnešním povrchem nejdříve objevena pohřbená půda – několik tisíc let starý půdní horizont.

Jeho výškové zaměření umožní rekonstruovat tvář této části Malé Strany v době, kdy sem v neolitu dorazili nejstarší zemědělci, kteří na několika archeologicky zkoumaných malostranských lokalitách zanechali své stopy v podobě keramických zlomků. (Na obrázcích je fosilní půdní horizont vyznačen šedě). Převratný objev pod podlahou bývalého sklepního prostoru však pochází z doby raného středověku. Nález spodní části příkopu se dochoval na malé části plochy divadla, v délce cca 6 metrů, ve zbytku trasy byl zničen barokním sklepem. Vstřícností stavebníka i projektanta se podařilo změnou projektu části nově odkryté památky uchovat pro budoucnost. V místech nezbytného průchodu vzduchotechniky bylo pořízeno několik profilů tvaru příkopu a jeho výplně. Umělý, antropogenní vznik prohlubně – a tudíž její interpretace jako příkop – je potvrzen geologem (RNDr. J. Zavřel). V některých vrstvách výplně byly nalezeny keramické zlomky (dosud 18). Nejmladší z nich, vyzdvižený ze stratigraficky nejmladší vrstvy, není mladší než první polovina 9. století. Ve složení keramického souboru se projevuje určitý vývoj a uložení jednotlivých zlomků ve výplni tomuto vývoji od nejstarších k nejmladším odpovídá. Dosud stratigraficky nejstarší ze zlomků je zdoben starohradištní tzv. vlásečnicovou vlnicí, používanou v 7. a 8. století. Výplň příkopu je vrstvená a lze ji rozdělit do tří celků. Ve všech třech se objevují velice tvrdě ulehlé vrstvy splavených svahovin, jejich podíl a tvrdost spolu se stářím stoupají. V nejstarším celku (pod červenou linkou na obrázku) se už vrstvy jiného složení nevyskytují. Stejně tak se v něm nevyskytl žádný keramický nález. Zvláštností je i absence kamenů, které by mohly náležet čelní kamenné plentě. Hloubku příkopu – necelých 6 metrů – lze rekonstruovat na základě znalosti úrovně, z níž byl ve vzdálenosti cca 15 metrů západně vyhlouben objekt, při jehož zasypávání proběhl nám neznámý rituál s nádobou 7.–8. století a spáleným obilím. Nález příkopu dává jednoznačný smysl dříve uskutečněným (1996 a 2007) nálezům starohradištní terénní situace, která byla v literatuře uvedena jako „situace, u níž příslušnost k hradbě není vyloučena“. V důsledku nového objevu lze konstatovat, že nejpozději okolo roku 800 existovala na části dnešní Malé Strany nevelká opevněná enkláva, jejíž intravilán je jednoznačně orientován východně od nalezeného příkopu, směrem k řece. O jejím poslání však objev příkopu bohužel nevypovídá.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.