Autor: Jarmila Čiháková, Martin Müller
Publikováno dne: 07. 04. 2014

V koleji theatinů v Thunovské objevená gotická hradba s věží či bránou

Po několika letech záchranného archeologického výzkumu na parcele domu čp. 192/III v Thunovské ulici jsme konečně objevili linii, v níž probíhala městská hradební zeď. Při výkopu statické sondy v 1. patře byly odkryty zděné konstrukce, které nebyly v tomto místě očekávané. Podle stavební technologie, zejména síly zdiva a velikosti kamenů v jádru (běžně 0,5 m), se dle našeho názoru jedná o fragment raně gotického městského opevnění Nového města pod Hradem pražským, založeného panovníkem v roce 1257.

Konkrétně o partii městské hradební zdi (severojižní zdivo) v místě, kde na ni navazuje předstupující věž (západovýchodní zdivo). Do bezprostředního jižního sousedství věže směřuje důkladná dlažba, která byla delší dobu v provozu. Časový vztah věže a dlažby není zatím definován, v případě současnosti obou entit (polovina 13. století) by zděné konstrukce byly raně gotickou věží brány, fungující do doby, než Přemysl Otakar II v roce 1278 přestavěl městský příkop a nejspíše přesunul komunikaci spojující Malou Stranu s Hradem dále k severu do trasy dnešních Zámeckých schodů. Dosud jsme ze západní raně gotické fortifikace díky výzkumu v letech 2011 a 2012 poznali jen několik úseků obezdění příkopu, z nichž byl zatím předběžně rekonstruován jeho průběh. V případě, že by objevená zděná konstrukce byla opravdu zbytkem starší raně gotické brány, jednalo by se o východ z města směrem na dnešní Hradčanské náměstí a na Hrad, zatímco známá Strahovská brána v Nerudově ulici byla přímou výpadovkou na Břevnov a do západních Čech. Dlážděná cesta zastižená před „bránou“ uvnitř města, stejně jako cesta odkrytá v roce 2012 zevně, svým pohodlným stoupáním zajišťovaly spojení Malé Strany a Hradu pro povozy. Až letošním nálezem se ukázalo, že zdivo hradby bylo zastiženo už v roce 2011, ale tehdy se jeho komplikovaně tvarované pozůstatky (stavba na prudkém svahu) nepodařilo správně interpretovat.

Popis: Pod podlahou místnosti v 1. patře (průchod na zahradu) byl nalezen západní líc opukové zdi probíhající ve směru sever-jih (koruna na kótě 236,16). Šířka zdi zatím není stanovena, blíží se ke dvěma metrům. Tato zeď je provázána se zdí na ni kolmou, probíhající ve směru západ-východ, která byla poškozena cihlovou chráničkou vodovodu. Líc zdi západovýchodní je dochován od nižší úrovně, pod dnem chráničky (od 234, 50). Výzkum byl přerušen v hloubce 2 metry ze statických důvodů (cca 234,4). Do té hloubky dokumentované zdivo je zdivem nadzemním, z opukových balvanů, které v líci i v jádru zdiva dosahují až 0,5 m délky. U zdi západovýchodní se podařilo změřit původní šířku zdiva – činí 1,75 metru. Zatím o styku dvou kolmých zdí nelze rozhodnout, zda se jedná o roh interiéru či zda líce jsou exteriérové. Dle konfigurace fragmentů zděných prvků pravděpodobně roh v exteriéru.

Po vybourání cihlové chráničky vodovodu a její zazdívky v přízemí byla zjištěna základová spára severojižní zdi, což umožňuje dedukovat výškové parametry:

dochovaná výška zdi S-J – 4 metry (236,16–232,10).

dochovaná výška zdi Z-V – minimálně 1,8 metru.

Zatím také nelze říci, jakou část líce zdí při pohledu od západu tvoří zdivo nadzemní a jaká část bude náležet zdivu základovému. Vzhledem k úrovni dláždění 12.–13. století v bezprostředním sousedství se výška základového zdiva pravděpodobné brány dá předpokládat velmi nízká. Východní líc konstrukce je zatím skryt za mladšími plentami. Doufáme, že bouracími pracemi nebude poničen, neboť rozpoznané zazdívky už teď naznačují fragmentární rozsah jeho dochování.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.