Vladislavova ulice

V letech 1997 – 2000 proběhl celoplošný výzkum parcel domů čp. 76/II a 1390/II., které se rozkládají v prostoru zrušeného středověkého židovského hřbitova, tzv. „Židovské zahrady“. Dle předpokladu se zde nacházel poměrně kompaktní hřbitovní horizont středověkého židovského pohřebiště (1254?-1478) a to včetně původního povrchu hřbitova, který byl pokryt štětem z pískovců a opuky.

V povrchové vrstvě hřbitova bylo nalezeno několik drobných úlomků z opukových náhrobků, v několika případech i s hebrejským písmenem. U části hrobů vystupovaly na povrch břidličné desky nebo sekundárně využité mlýnské kameny, které byly kolmo zasazeny do podloží a podélně rámovaly okraje hrobových jam. Vzhledem k tomu, že výzkum nebyl ukončen a část hrobů nebyla vybrána, není možné přesně určit počet nalezených hrobů, přibližný odhad je 401. Ritus byl velmi prostý, tj. kostrové hroby s hlavou orientovanou na západ nebo severozápad, prosté dřevěné rakve, minimum předmětů (dvě kruhové přezky, jedna bronzová drátěná čelenka, hedvábná tkanina ze zavití hlavy), v některých hrobech se nacházely břidličné destičky na očích a v ústech nebo křemenné valouny u nohou. Největším překvapením bylo objevení hromadného hrobu s částmi těl několika jedinců. Některé kosti byly zcela nebo částečně spáleny. Ostatky byly uloženy v dřevěné rakvi (60×100 cm) a ve srovnání s ostatními hroby poměrně mělce zakopány. Zatím nebyla zjištěna jakákoliv analogie ve světě, a to ani po spolupráci s odborníky na židovskou kulturu. Výzkum byl předčasně ukončen na základě protestu židovských obcí a celý podzemní prostor Židovské zahrady byl posléze vyhlášen kulturní památkou. V době předčasného ukončení výzkumu byly vyzvednuty kosterní ostatky, nacházející se ve východním cípu dvora čp. 76/II (tj. terény byly prozkoumány na kótu 193,00m.n.m.). Na zbylé ploše tohoto dvora byly hrobové zásypy sníženy na 193,8 m.n.m. a rakve s ostatky jsou ponechány na místě v betonovém sarkofágu. Plocha domu čp. 1390/II byla prozkoumána kompletně, neboť zde výzkum proběhl z větší části již v roce 1997. Po zániku hřbitova v roce 1478 zde vznikly stavební parcely, z tohoto období se zde zachovalo souvrství osídlení konce 15.-16.stol. Velmi charakteristický byl vysoký výskyt odřezaných kloubů zvířecích dlouhých kostí nohou jako odpadu po řemeslné výrobě.Vývoj lokality je ukončen stavebními zásahy 18.- 20.století (stavební jámy na písek, inženýrské sítě, základové vkopy pro dům).