Autor:
Publikováno dne: 18. 05. 2007

Významné archeologické plochy v Pražské památkové rezervaci - 2010

Mapa významných archeologických ploch v Pražské památkové rezervaci
 

Historie projektu

Na počátku projektu významných archeologických ploch byla revize stavu archeologických terénů v Pražské památkové rezervaci (PPR), realizovaná v rámci grantového projektu Mapa stavu archeologických terénů v Pražské památkové rezervaci, započatém v roce 1996 na půdě archeologického oddělení tehdejšího Pražského ústavu památkové péče (řešitelé Mgr. M. Omelka a Mgr. M. Wallisová).
Na základě sebraných a sjednocených dat vznikl geograficko-informační systém, jenž umožnil pražským archeologům učinit další kroky ve snaze ochránit co nejkvalitněji dochované historicky cenné terény. Projekt vzniklý za finanční spoluúčasti MK ČR byl ukončen v roce 2001.

Již v roce 1999, z podnětu pracovníků téže instituce, vytipovali a navrhli zástupci Pražské archeologické komise 122 ploch na území historického centra Prahy s mimořádně dobře zachovanými historickými terény, ve snaze prosadit jejich aktivnější ochranu před rozsáhlejším zničením. Ke každé ploše bylo připojeno stručné zdůvodnění návrhu. Zároveň komise navrhla, aby se vybrané plochy řídily jednotným režimem:
1. Na lokalitách není možné provádět plošné zemní zásahy (budování nových podzemních prostor), včetně archeologického výzkumu.
2. Nové objekty je možné budovat pouze nepodsklepené.
3. Umístění liniových staveb (zřizování nových inženýrských sítí) bude vždy konzultováno v těchto lokalitách s archeology NPÚ. Platí zásada, že pokud je možné vést novou liniovou stavbu mimo vyhlášenou lokalitu, byť delší trasou, je dané území nedotknutelné.
4. Pro opravy inženýrských sítí platí povinnost využít stávající trasy a rozsahy stávajících liniových staveb.

Celý materiál byl následně předán Útvaru rozvoje hlavního města Prahy k začlenění do urbanistické studie Pražské památkové rezervace. Informace o plochách byly následně zveřejněny na internetových stránkách Magistrátu hl. m. Prahy a v jeho propagačních materiálech (webové stránky Magistrátu hlavního města Prahy - http://pamatky.praha-mesto.cz/19989_Archeologicka-naleziste-na-uzemi-Pra..., nebo tiskem vydaný materiál „Pražská památková rezervace, plán města 1:6000, 2. vydání, 2006, ISBN 80-7279-419-1“).
 

Současný stav a revize projektu

V průběhu následujícího desetiletí byla pražskými archeology více či méně úspěšně prosazována aktivnější ochrana navržených míst. I přes výraznou snahu zainteresovaných archeologických institucí v několika případech došlo k dílčímu poškození, nebo k celkovému odstranění historických terénů na plochách navržených k ochraně. Jako ukázkový příklad lze zmínit část plochy v místech bývalých kasáren na náměstí Republiky v Praze 1. Mezi lety 1999 až 2009 tak bylo poškozeno či celkově zaniklo 7 významných ploch.
Intenzivně probíhající záchranné archeologické výzkumy v centru Prahy přinesly v uplynulém desetiletí velké množství nových informací, jejichž výpovědní hodnota přiměla archeology NPÚ Praha provést revizi dříve navrženého materiálu. Hlavním důvodem zde byla především snaha zpřesnit a v některých případech i přehodnotit naše znalosti o podobě a míře zachování historického podzemí centra města. Dříve navržená základní podoba režimu zacházení zůstala zachována, nicméně nová analýza archeologických ploch si vytkla za úkol nejen kontrolu stávajících a vymezení nových archeologických ploch, ale především stanovení jasné specifikace charakteru ploch, jejich archeologického potenciálu a důvodu ochrany. Součástí tohoto tzv. průvodního komentáře se stala jasnější specifikace režimu lokality uvádějící stupeň ochrany a její rozsah. Jako doplněk zde přibyly odkazy na odbornou literaturu mající vztah k historii navrženého místa. Základním kritériem při výběru ploch se stala výhradně odborná hlediska, vycházející z aktuálního stavu poznání.
V nové podobě materiálu bylo na seznam zahrnuto celkem 137 ploch. Jejich dislokace se soustřeďuje na místech s prokázanou přítomností archeologických památek v nejcennějších částech historického jádra města. Celkově se jedná o plochu 0,43 km2, což z celkové výměry PPR činní cca 5%. Navrhovaný systém preventivní ochrany archeologických terénů v PPR zůstává i nadále výběrový. Zde je nutné zmínit skutečnost, že zbylá část Pražské památkové rezervace situovaná mimo plochy je i nadále vysoce hodnotným územím s archeologickými nálezy, kde je objev archeologického nálezu nebo celé situace vysoce pravděpodobný. Veškeré aktivity ve vztahu k archeologickým terénům podléhají Zákonu č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
Součástí seznamu ploch nejsou státem prohlášené archeologické nemovité památky, zapsané do „Ústředního seznamu kulturních památek České republiky„ v kategorii tzv. archeologických stop. Nakládání s těmito památkami se řídí podle ustanovení Zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů a Nařízení vlády o památkové rezervaci v hlavním městě Praze ze dne 21. července 1971 (č. 66/1971 Sb.). Některé plochy jsou součástí nemovitých kulturních památek, či národních kulturních památek (př. palác Clam-Gallasů - nemovitá KP; Staroměstské náměstí - národní kulturní památka). Ale vzhledem k tomu, že památková ochrana podle zákona č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů a příslušné vládní vyhlášky, tvoří jinou kategorii územně analytických podkladů, předpokládá se dodatečné vzájemné provázání dat.
Revize předkládaného materiálu a tvorba nového seznamu probíhala v průběhu let 2009 – 2010 na archeologickém pracovišti Národního památkového ústavu, územním odborném pracovišti v hlavním městě Praze ve spolupráci se zástupci dalších archeologických institucí působících na území Pražské památkové rezervace. Výsledná podoba byla projednána a následně odsouhlasena zástupci Pražské archeologické komise na jejím řádném zasedání 2. července roku 2010.
 

Metodika zpracování

Základním východiskem pro výběr významných archeologických ploch byl výstup grantového projektu Mapa stavu archeologických terénů v Pražské památkové rezervaci, který byl realizován pracovníky archeologického oddělení tehdejšího Pražského ústavu památkové péče v letech 1996 – 2001. Produktem byla mapa s připojenou databází, která obsahovala dostupné informace o míře narušení historických terénů na území Pražské archeologické rezervace. Jako základní vstupní data byla použita digitální referenční mapa jednotlivých katastrů, stavebně-historické průzkumy Prahy, stavební plány objektů z archivů obecních úřadů a podrobná mapa archeologických dokumentačních bodů na území Pražské památkové rezervace L. Hrdličky (MADB), realizovaná s podporou Grantové agentury České republiky. V letech 2000 – 2001 byla do projektu včleněna mapa podzemí Pražské památkové rezervace z let 1969 – 1970. Na základě výše uvedených podkladů a jejich spojením, vznikla mapa oblastí se zničenými archeologickými terény vytvořená metodou vynášení ploch s vytěženými archeologickými terény (sklepy, podzemní prostory, vestibuly metra, podchody, kolektorové vstupy), která byla propojena s mapou míst řádně archeologicky prozkoumaných (tzv. MADB). S využitím uvedených podkladů pak byla provedena prostorová analýza území památkové rezervace a následně pražskými archeology vytipovány plochy s výrazněji neporušenými historickými terény. Vedle uvedeného kritéria výběru zde sehrálo významnou roli situování místa v kontextu historického jádra města a jeho vazba na archeologické, případně stavební pozůstatky a výtvory minulosti. Základním kritériem výběru ploch byla výhradně odborná hlediska, dokladovatelná na základě dosavadního stavu poznání nejen archeologického, ale také stavebně historického výzkumu.
Navržené plochy tak za současného stavu poznání představují výběrový soubor ploch, obsahující výrazněji nenarušené historické terény s archeologickými pozůstatky minulosti, jejichž památková hodnota je podložena a odůvodněna výsledky odborných výzkumů. Jako historická „konzerva“ tak tyto plochy představují ideální vzorek podzemí s vysokou mírou výpovědi o sídelním vývoji města.
 

Základní údaje o materiálu

Název projektu: Významné archeologické plochy v Pražské památkové rezervaci (prevence a ochrana)
Návaznost: VZ MK 07503233303 (2007–2011) „Odborné poznávání, vědecké hodnocení, dokumentování a evidence nemovitého kulturního dědictví, identifikace statků, které mohou být chráněny“
Celkový počet ploch: 137
Plošná výměra ploch: 0,427 km2
Koordinace projektu a redakce: PhDr. Jaroslav Podliska, Ph.D. (podliska@praha.npu.cz), Mgr. Veronika Staňková (stankova@praha.npu.cz), Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v hlavním městě Praze
Autoři návrhů a komentářů: Archaia Praha o. p. s. (Mgr. Vojtěch Kašpar), Archeologický ústav AV ČR, Praha, v.v.i. (RNDr. Iva Herichová), Muzeum hlavního města Prahy (Mgr. Petr Starec), Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v hlavním městě Praze (Mgr. Tomasz Cymbalak, PhDr. Jarmila Čiháková, PhDr. Zdeněk Dragoun, Mgr. Jan Havrda, PhDr. Jaroslav Podliska, Ph.D., PhDr. Michal Tryml)
Správce projektu: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v hlavním městě Praze
Technická redakce a grafika: Mgr. Veronika Staňková (Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v hlavním městě Praze), Mgr. Stanislava Babušková
Délka revize a zpracování materiálu: 2009 - 2010
Datum obsahové uzávěrky: 2010-07-02
 

Definice hlavních pojmů

  • Významná archeologická plocha (VAP) je termínem zavedeným do archeologické památkové péče v Praze pracovníky odboru archeologie Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v hlavním městě Praze v rámci řešení grantového projektu Mapa stavu archeologických terénů v Pražské památkové rezervaci v letech 1996 - 2001. Významově se jedná o uměle vymezený prostor v sídelní aglomeraci, který ve své podpovrchové struktuře (podzemí) obsahuje doložené nebo na základě odborných indicií předpokládané intaktně zachované archeologické památky v různých formách podoby (historické terény, relikty staveb, movité nálezy, ekofakta aj.). Slovním ekvivalentem uvedeného termínu jsou do jisté míry slovní spojení „archeologické naleziště“, případně „archeologická lokalita“. Ty jsou však v odborné terminologii používány pro místa s doloženými archeologickými nálezy v maximálním rozsahu jejich výskytu, na rozdíl od předložených ploch, které jsou vždy výřezem z výrazně většího prostoru s archeologickými nálezy. Z hlediska památkové ochrany nepožívají navržené archeologické plochy samostatné právní ochrany s detailní specifikací (tzv. archeologická stopa). Jako součást památkového souboru v rozsahu historicky významného sídelního organismu centra Prahy, jsou zahrnuty do areálu městské památkové rezervace, vyhlášené nařízením vlády č. 66/1971 Sb., kde požívají právní ochranu v rozsahu určeném uvedenému typu památky. Obdobně se rámcová památková ochrana na archeologickou vrstvu vztahuje i v případech, že plocha je součástí parcely objektu se statutem nemovité kulturní památky či národní kulturní památky. Princip ochrany významných archeologických ploch např. v dlouhodobě osídlených sídelních aglomeracích obsahově vychází z mezinárodní úmluvy o ochraně archeologického dědictví Evropy (č. 99/2000 Sbírky mezinárodních smluv), která zavazuje signatáře k aktivní péči o archeologické dědictví své země, a to nejlépe na původním místě svého výskytu.

  • Archeologický výzkum je ucelený soubor specializovaných výzkumných a jiných odborných činností, zajišťujících vědecké poznání, získávání, uchování a dokumentaci archeologických nálezů a s nimi souvisejících informací jakožto součástí archeologické části kulturního dědictví s důrazem na jejich původní kontext, vyhodnocení a interpretaci jejich historické, kulturní a památkové hodnoty.

  • Území s archeologickými nálezy (UAN) je definováno metodikou, kterou vypracoval Národní památkový ústav pro „Státní archeologický seznam (SAS)“. Územím s archeologickými nálezy se rozumí teritorium či místo původního výskytu archeologických nemovitých a movitých nálezů, kde byly nálezy již v minulosti registrovány, lze je očekávat nebo nelze jejich přítomnost vyloučit. Za území bez archeologických nálezů lze označit pouze takové území, na němž byly prokazatelně odtěženy veškeré uloženiny čtvrtohorního stáří včetně antropogenních situací.
    UAN jsou pracovně rozděleny do čtyř kategorií:

    UAN I. - území s pozitivně prokázaným a dále bezpečně předpokládaným výskytem archeologických nálezů
    UAN II. - území, na němž dosud nebyl pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale určité indicie mu nasvědčují nebo byl prokázán zatím jen nespolehlivě; pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů 51-100% (např. svědectví písemných pramenů, výsledky geofyzikálního průzkumu, letecké prospekce apod.)
    UAN III. - území, kde nebyl dosud rozpoznán a pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů a ani tomu nenasvědčují žádné indicie, ale jelikož předmětné území mohlo být osídleno či jinak využito člověkem, existuje až 50% pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů (veškeré území státu kromě kategorie IV)
    UAN IV. - území, na němž není reálná pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů (veškerá vytěžená území – doly, lomy, pískovny, cihelny apod.)

  • Státní archeologický seznam (SAS) je databáze informací o území s archeologickými nálezy, která je vytvářena jednotlivými regionálními správci a spravována Národním památkovým ústavem.

Právní předpisy upravující ochranu archeologických památek

  • Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy (č. 99/2000 Sbírky mezinárodních smluv)
    Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy, Maltská konvence (revidovaná) (č. 99/2000 Sb. m. s.) je úmluvou členských státu Rady Evropy a ostatních států – smluvních stran Evropské kulturní úmluvy. Úmluva byla přijata dne 16. ledna 1992 ve Vallettě. Jménem České republiky byla podepsaná ve Štrasburku dne 17. prosince 1998. S Úmluvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky úmluvu ratifikoval. Ratifikační listina ČR byla uložena u generálního tajemníka Rady Evropy, depozitáře úmluvy, dne 22. března 2000. Dokument vstoupil v platnost na základě svého článku 14 odst. 3 dne 25. května 1995. Pro Českou republiku je závazný podle odst. 5 téhož článku od 23. září 2000.

  • Úmluva o ochraně architektonického dědictví Evropy (č. 73/2000 Sbírky mezinárodních smluv)

  • Evropská úmluva o krajině (č. 13/2005 Sbírky mezinárodních smluv)

  • Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů

  • Stavební zákon č. 183/2006 (např. §2, §11, §18, §80, §132, §137, §170, §176)

Závěr

Archeologické terény Prahy náleží mezi nejvýrazněji ohrožené historické prameny současnosti. Svým obsahem patří do sféry dokladů, které jsou stále schopné přinášet nové informace o pražské minulosti. Jejich odstranění je definitivní a nenahraditelné. Realizace archeologického výzkumu lze chápat pouze jako konečnou záchranu dokladů o sídelním vývoji místa ukončeného definitivním zničením.
Předložený projekt si neklade za účel formou konzervativní ochrany omezit urbanistický rozvoj města, cílem předkládaného řešení je snaha vést diskusi o smysluplnosti některých stavebních zásahů v místech s vysokou památkovou autenticitou. Základem celého projektu jsou objektivní informace určené nejen pro odbornou, ale především pro širokou veřejnost. Předložený návrh je potřeba vnímat jako otevřený systém, který bude pravidelně revidován a odpovídajícím způsobem doplňován o nové skutečnosti, zjištěné při kontinuálně probíhajícím historickém výzkumu města. Zachování výběrového souboru nejcennějších archeologických ploch v historickém centru města představuje důležitý krok vedoucí k odpovědné a smysluplné ochraně našeho kulturního dědictví, mezi něž archeologické terény a nálezy bezesporu patří.
 

Použitá literatura

Dragoun, Z. – Omelka, M. – Tryml, M. 1997: Vývoj, stav a perspektivy archeologické památkové péče v Pražské památkové rezervaci. Archeologická památková péče – legislativa a skutečnost, 55-64.
Dragoun, Z. – Havrda, J. – Lochmann, Z. – Omelka, M. – Tryml, M. 2006: K otázkám archeologické památkové péče v Praze. Zprávy památkové péče, roč. 66/2006, č. 2, 117-122.
Kolektiv autorů 1999: Archeologicky chráněné plochy na území Pražské památkové rezervace. Pražský ústav památkové péče, archeologické oddělení, Pražská archeologická komise. Interní tisk.

Odkaz: Mapa významných archeologických ploch v Pražské památkové rezervaci